Tak jsem zase pařil na oficiálním zahájení MischMasche... Připomíná mi to starou Letnou a dovádění se sestřičkama z Vojenský nemocnice. Je to tak dávno, že to už asi není ani pravda. Přivádí mne to na myšlenku, že můžeme považovat za jsoucno pouze to co si pamatujeme nebo to co bylo zaznamenáno? Churchill řekl, že národ, který nezná svoji minulost je nucen opakovat svoje chyby. Když přijmu za valstní výrok jednoho z čínských mistrů: "Lidská mysl je náchylná k omylu a její ochota sledovat cestu je malá..."
Mohu tedy podpořit Werichův věčný boj s blbostí svojí dobrou pamětí?