Dnes v sobě mám tolik agresivní síly, že to musím všechno vybít na těhle pár řádcích. Jsem plný fyzické bolesti, odhodlání a nahromaděné křivdy. Nechal jsem příliš mnoho věcí přejít, bránil jsem jiné a nebránil jsem sebe. Pro nesobeckost jsem teď unavený a vyčerpaný. Pro ty dobré vlastnosti, kterých si mnozí cení a cenily, jsem teď na konci svých sil. V temné svojí sluji si lížu rány a počítám zbylé zuby. Ehh - však oni dorostrou. I drápy, ostny a žihadla... Zodacare od zodameranu...

Však zas budu na skále rozpínat svá křídla v ústrety velké bouři a blesk mi bude svítit na cestu. Věřím, že bude znít hrom a já dopřeji v tom hřejivém vzduchu dunění sluchu...

Vydám se zas na cestu pololetíc - poloběžíc, proplétající se mezi stromy a skalami a kopci otčiny a nepřítel neuvidí nic než prach na obzoru a neuslyší nic než vrčení ve tmě

Nic mi nevrací mou sílu rychleji než hoření ohně a zvuk starých kotlů. Oh moje božstva slovanská : Perune, Radegaste, Vojene, Ogro, Triglave, Vojene, Svantovíte, Morano, Slávo, Rostane, Kampane, Lešici, Tišici, Prove, Ohde a Svagore se Svalenem - nepodrobím se! Neuhnu do krve vylití! Však bude ještě čas k tanci hola moji pekelní pacholci!

Však ještě uzříte mistra při práci!