dentila111

Někdy se mi točí hlava z toho,

jakou moc má nademnou

bratr mého přítele.

Stačí pár slov,

kterými dokáže vyčarovat kouzlo,

abych zoufale toužila

po jeho blízkosti.

Jeho hlas připomíná kouř,

z hořícího dřeva

z ohně,

který zahání chlad

vtírá se do kůže

vniká do plic,

až obalí srdce

hřejivou přikrývkou.

V jeho očích

je vidět obloha

čistá

modrá,

v níž poletují jako rackové

myšlenky

laškovné a živé.

Je rozhodný

nezkrotný

má v sobě vlnu

neovladatelné rozkoše,

kterou přenáší i na ostatní

vynáší je do výšek

a nechá utopit v bouři pocitů.

Autor: dentila111 v 19:48 |

potlačovaný smích
otřásal jeho rameny
dívala jsem se na něho
svůdnými
jiskrami svých zelených očí
vodní víly
reagoval jediným slovem
pssst
noc patří milencům
den je pro řeči a problémy.

I já se rozesmála
ráda ho pozoruji
v červené záři svíček,
není nic kouzelnějšího,
než jeho oči,
když v bouři vášně zesvětlí
jako jasně modré moře
nabité magickou mocí .

V té chvíli se stávám nástrojem,
na kterém jeho zkušené prsty
rozehrávají symfonii vášně
prorůstající v nekonečnou rozkoš.

Autor: dentila111 v 17:14 |

Miluji ticho a klid,

když nemůžu v noci spát

myslím na tebe

a hledám cestičku

do tvého srdce,

kde bych byla vedle tebe

v tvojí posteli

a ráno u tvého stolu

při snídani.

Autor: dentila111 v 19:32 |

Zvedla jsem oči k protějšímu balkónu
a tam ho spatřila,
jak se rozhlíží.
Byl pohledný
s osobním kouzlem
nezvykle krásnýma zelenýma očima
připomínající jarní louku
vyzařovala z něho mužská sebejistota
povýšenost
hmatatelný erotický náboj.

Jako by vycítil můj pohled
otočil se a usmál
opětovala jsem jeho úsměv
a moje srdce se naplnilo
hřejivým pocitem radosti.
Kdybych měla křídla
vznesla bych se na nich
letěla přímo k němu
s výkřikem,
že září jako ranní slunce,
které se právě probudilo.

Autor: dentila111 v 12:43 |

Zavřít oči

dlouze se nadýchnout

prsty si zapamatovat

každý rys krásného obličeje

je to zcela nové poznání

i když podivně povědomé.

Ve svých snech

se ho mnohokrát dotýkám

cítím jeho teplo

dech

ovívající prsty ,

kterými ho jemně hladím

po rozevřených rtech.

Pokaždé vybuchne ohromný žár

pramenící někde hluboko

v mém nitru

poddávám se mu

a taju jako vločka sněhu

v lidské dlani.

Autor: dentila111 v 22:17 |

Proklínám svoji slabost,
která dychtí po jeho blízkosti
bojuji s touhou svých očí,
které na něm chtějí spočinout
ležím v polospánku
v hlavě mi problikávají obrazy
včerejšího večera.

Ocelově šedé oči
vlasy střižené na andílka
opuchlý horní ret
zářivý úsměv,
když se naše pohledy setkají
 v té kouzelné chvíli
se mlčky ujišťují
o vzájemné přitažlivosti
a zvědavosti.

Ztracená v myšlenkách
nechávám se unášet
příbojem vášně
žáru
a pocitem šťastného života.

Autor: dentila111 v 22:10 |

jak zvláštní by bylo odejít

do nepřítomnosti

a ještě zvláštnější

do nenávratna,

ale člověk se narodil proto,

aby rozzářitl své srdce

láskou

krásou

smíchem

laskavostí

moudrostí

pravdou

okamžiky,

kdy vyniká svým kouzlem

miluje

a zanechává stopy.

Autor: dentila111 v 13:56 |

Tichá síla
krásný úsměv
planoucí vášeň
projasňují můj život.
Každého ovšem nejvíce
upoutávají moje oči
orámované dlouhými řasami,
které se třpytí
jako dvě hluboké tůně.

Nejsou modré ani hnědé,
ale průzračně zelené
s neuvěřitelnou proměnlivostí
dokáží odrážet veškeré hnutí
v mé mysli.
Blýskají se jako smaragdy,
když jsem šťastná
ztmavnou ve chvílích
zamyšlení a smutku.

Na tvářích se mi
momentálně
rozprostírá úsměv
oči se mi rozsvěcují radostí,
protože jsem božsky šťastná.

Autor: dentila111 v 21:41 |

Autor: dentila111 v 19:50 |

Zadíval se na mě očima

nekonečně modrýma

a pronikavýma,

před kterýma nešlo uhnout.

Škádlivý úsměv

na jeho rtech

poutal moji pozornost

najednou zvážněl

a sladce promluvil:

"Nemiloval bych tě tak hluboce,

kdybys byla jíná,

než jsi".

Nezáleželo na tom

zda je den či noc

v tu chvíli

jsme byli jen my dva

zaklesnutí do sebe

spojení v jedno tělo

a jednu duši

zamilovaní jeden do druhého. 

Autor: dentila111 v 17:20 |