Nadpis nemá smysl, je to šílenost.. ale co. Mě nenapadlo nic lepšího.
Dneska by bylo dobrý rozebrat třeba potraty.
Je to téma, u kterýho si nejsem přesně jistá, jestli ano či ne.
Většinou to začíná nehodou, náhodou, nechtěně, chtěně.
Pak stojíte před velkým rozhodnutím. A to je- jít na potrat, nebo nejít?
Většinou je dobrý udělat si tabulku, kam si zapíšete všechno pro a proti.
Problém je v tom, že když je někdo opravdu rozhodnutej, že si to nenechá, tak nad tím začne přemýšlet. Je v něm život, nemá jistotu, jestli ještě někdy bude moct mít dítě, co když z něj bude roztomilá holčička? nebo chlapeček, kterej bude dělat samý kulišárny a vymýšlet jak a co rozbít, či rozebrat.
No neni to hezký, ned tím přemýšlet?
Že se spojí X a Y ? Vaše geny a geny otce/matky.
----Tak a tím se to vždycky většinou posere.
Nastane koloběh otázek a přidá se k tomu ještě jedna závažná a to je součastný život. Chcete zahodit kariéru kvůli škvrněti, co pár měsíců bezvládně leží, křičí, vyprazdňuje se a jí? nebo kvůli miminu, který se v půl roce směje jako sluníčko, začíná žvatlat, dělat ksichtíky a krásně kouká?
No, to je jen na vás.
Pak je tu další otázka a tou je ten tzv. "Bůh", nebo co to vlastně je.
ten, kdo bere,ale i dává. Je to sice proti jeho morálce (jestli vůbec nějakou má) ale je to váš život a ne jeho.
Jestli si ho máte zničit kvůli pár buňkám, který se ve vás začínají dělit, to nevím.
Ostatně.. Lidí je jak sraček. Dětí bez rodičů taky. Tak proč to nenechat na náhodě?
Mít dítě v takový době? :-D Všude samej feťák, ožrala za volantem, civilizační nemoci. Ha, třeba bude mít Dauna. Co pak? To toho chuděru necháte žít? Ale co to plácam. Mě je to jedno.
Já dítě nemam. Jen chci říct, že když potrat, tak promyšlenej. Lidí je, jak už jsem jednou říkala, jako sraček. Tak proč víc zatěžovat svět.

(ale na svoje se těšim)