Dnes by jsme měli rok. Jeli by jsme na naši dovolenou, kterou jsme plánovali... Měli by jsme se fajn a byli šťastní.

Chápeš? Byl by to rok. Nebýt mojí blbosti, že jsem držela hubu a seznámila tě s tou courou, mojí nejlepší kamarádkou, jsme pořád spolu.

Jsem smutná, ale zároveň mám radost. Možná to je jenom shoda okolností..

Dnes jsem poslala do prdele někoho, s kým jsem si jenom hrála. Kvůli tobě. Protože jsi mě srazil na dno a hledám se. Začínám znova.... Začínám sviňárnama, manipuluju s klukama, nic jim neříkám, jenom poslouchám. Líbám, ale myslím na tebe. Leží vedle mě a myslím na to, že ty jsi byl jinej. Obejmul jsi mě a dal mi pusu na krk. S tebou to bylo milování, s ostatníma jenom šukání.

Odpusť mi to a vrať se.

Přeju si to každý den, už 4 měsíce v kuse.

Celou dobu jsem si nedokázala představit, že bych s někým byla celý život....

Vzpomenu si na tebe a vím, že s tebou bych to zvládla... Dala bych ti všechno.

Odevzdala se ti celá, taková jaká jsem. Nikdy bych ti neřekla křivýho slova, nezalhala, nepodvedla tě. Jenom tě milovala a těšila se z tvojí přítomnosti.

Pořád mám před očima tvůj úsměv... Slyším v uších nejkrásnější slova na světě.. a to "miluji tě".

Tak moc bych ti to chtěla a říct a zároveň to od tebe slyšet. Jenom ještě jednou...

Říct "miluji tě" bebz citů, je mnohem snažší, když to člověk nemyslí vážně.

Pokaždé co jsem ti ty dvě slova říkala, pustila jsem si tě hlouběji do srdce.

Pořád víc a víc.

Ani nevíš jak moc toho všeho lituju. Měla jsem všechno a zahrávala jsem si s tím. Zahrávala jsem si se štěstím, který mi jednoho krásnýho dne řeklo sbohem, už se nevrátím.

Seru na to, co si ostatní myslí, co říkají. Odpustila bych ti to a vím, že ty mě taky.

Jenže.... je tu ona.... Ani nemám slov, co bych o ní mohla napsat. Nemůžu jí přijít na jméno.

Někdy ani tobě.. Když jsi mi naposled volal, řekl jsi mi omylem jejím jménem... Řekl jsi mi taky zlato...  Jak jsi jenom mohl... Občas jsi ani její jméno nenapsal dobře. Nechápu to.

Vím, že už nikdy nenajdu to, co jsem si nechala vyklouznout mezi prsty.

Vím, že když jsme tě naposled viděla, už jsi s ní měl něco rozjetýho. Vím to.

A kurevsky toho lituju, že jsem si tě nepřitáhla k sobě a nevyslovila to, co se mi tak těžce říkalo i psalo.

Neměla jsem odvahu.. Neměla bych jí ani teď.

Vidět tě, tak se rozklepu jak malá holka a bulim. Přesně jako naposled, co jsi mi volal.

Zavěsil jsi a já nevěřila vlastním uším, že jsem s tebou mluvila a byl jsi na mě milej.

Nikdy jsem se takhle neztrapňovala, nikdy jsem nebrečela před klukem.

Jen s tebou a před tebou.

Škemram jako malý dítě a doufám v milost...

Místo jednoho datumu, který je pro mě nešťastný, mám teď dvě.

16.4.2002 kdy mě opustila, a 28.12, kdy jsi opustil ty mě a já pak chtěla čas.

K tomu 14.4- den, kdy jsme se dali dohromady a já prožívala největší štěstí na světě.....