Jak to jenom říct?

Všechno se znovu opakovalo, jenom jsme si to vyměnili.. Já měla kluka, on byl sám a chtěl mě.

Začalo to jenom zpráva a párkrát jsem za ním přijela. Byl strašně zlatej a hodně se mi líbil. Ty oči.. Nic hezčího jsem neviděla. Jak se smál, jak jsme se bavili.. Bylo to jako sen, nebo jako by si dva sfetovaní blázni vyprávěli o životě. Shodli jsme se na tom, že tohle všechno neni náhoda. Že osud chtěl, aby jsme se znovu potkali.

Ano, byla to pravda. Osud to chtěl.

A snad chtěl, aby to i tak zase skončilo.

Vánoce..... Vánoce, jaký jsem nikdy nečekala..

Chtěla jsem s nim být, přijela jsem k němu.. Povídali jsme si, byl milej, pořád mě pusinkoval, hladil, byl pozornej. Ale nějak to potom posral. Pořád pouštěl nahlas muziku, až jsem musela odejít. Byl tam i jeho kámoš. Popřála jsem jim dobrou "buzna zábavu".

Jak jsem byla naštvaná, nemohla jsem otevřít dveře. Oba vedle mě stáli a nevěřícně koukali, že jdu pryč. Vtipný, jak jsem se prala s otevíráním a zuřivě rozhazovala rukama.

Odešla jsem.. Sedla si do auta a.... A čekala jsem. Já debil. Napsal.. A i pro mě přišel.

Cestou zpět mi řekl, že by za mnou nešel, kdyby mu na mě nezáleželo.

Znovu přišli, tentokrát bylo všechno v pohodě.. Venca odešel, byli jsme tam sami dva. Koukali jsme na film a tu a tam si povídali a hladili se.

Já vím, bylo to proti veškerým pravidlům. Omlouvám se!

Potom se mi udělalo špatně a už jsem veděla, žo to jenom prášek nespraví. On to taky věděl..

Odvedl mě do ložnice, svlékla jsem se a lehla jsem si. Opravdu jsem usnula. On byl zatím v obýváku a vklidu si poustěl Tiesta a hulil trávu.

Potom přišel, ani nevím kdy a ani nevím jak se tam objevil. Probudil mě až když si vlezl ke mě do postele. Chvilku jsme si povídali, ale já chtěla spát.

Pořád mě hladil a něco mi říkal. Asi to měl všechno naplánovaný...

Nechala jsem se.. Nechala jsem se ze zvědavosti, že by bylo něco jiného. Lákalo mě to víc, než cokoliv jiného. Byla jsem zvědavá a hlavně jsem asi chtěla.

Já vím, že jsem neměla, ale udělal jsem to. Ani toho nelituju. prostě se to mělo stát.

Říkal "jenom se tě chci dotýkat" a já se nechala.. Párkrát jsem štěbetla, že to nechci. Ale nakonec jsem povolila.

Nádhernej pocit toho všeho, co jsem nezažívala už hodně dlouho. Bylo to osvobozující.

Já vím, je to hnusný, je to trapný, neměla jsem....

Potom jsme usnuli.. V objetí.. Ale jsem se otočila spala jsem zády  k němu.

Ráno vstal, šel do sprchy. Já musela na záchod, musela jsem jít přes kuchyň. cestou jsem našla pár kočičích nadílek. A to nemluvím o tom kočičím batmanovi, který večer skočil na kliku, otevřel si dveře a pořádně nás vyděsil..

Všechny hovna ukidil, udělal mi kafe, pořád se na mě usmíval..

Pustil se do uklízení a já na něj s potěšením koukala, jak vysavá, vytírá a uculuje se na mě..

Byla jsem strašně zmatená, ale i šťastná. Protože tohle se mi nikdy nestalo.. Já byla vždycky taková hodná holka a teď jsem udělala obrovskou botu! Odcházela jsem se slovy, že si potřebuju všechno urovnat v hlavě a ozvu se mu.

Ani nevím co se ten den potom dělo.. Ani nevím o těch následujících dnech..

Ale vím, že jsme se sešli asi dva-tři dny potom znovu..

U mámy doma. Koukali se na film, tulili se, ale já měla strašnou chuť..

Vyjela jsem po něm a všechno se to opakovalo. Byla jsem úplně jak smyslů zbavená. Strašně jsem ho chtěla, toužila jsem po něm..

A asi jsem i dostala to, co jsem chtěla... Zase pořádně za uši..

28.12. 08 jsem si nevymazala zprávy z telefonu. To byla strašná chyba

Petr na to všechno přišel.. Následovala scéna v půl 6 ráno.. Nevěděla jsem co dělat.. Jestli brečet, nechat to být, nebo tak.. bylo mi t strašně líto, protože takhle jsem si rozchod nepředstavovala.. A asi ani on ne..

Vzal si věci, byl se mnou do devíti a vypadnul..

Celej den jsem byla na sračky a nemohla jsem tomu uvěřit.. Petr mi psal nasraný zprávy a já pořádnevěděla jak reagovat.

Byla jsem těžce v píči.. A Jirka nic.. Jenom smska, že se mi ozve, že je momentálně mimo cheb...

Jo, jak by nebyl..

Ozval se mi až po 14-ti dnech.. Až po tom všem, co mi to došla a zase jsme ho poslala do prdele... On to snad i chtěl.. Ale nechal mě udělat takovou kravinu. To mu nikdy neodpustím.

A dál?

Stěhuje se do Brna s jeho "novou láskou". Pro mě místo neni, já přeci bydlím ve Varech a to je moc blízko tomu všemu, co spáchal..

Napadlo mě, že si snad vybírá holky podle toho, kde bydlí.

Je to hajzl.. Na profilu měl hned fotky s jeho "novou láskou"... A já v sobě jenom vztek...

Ne, už ho nikdy v život nechci vidět... A bude litovat, za to co udělal.. Tak jako litovali všichni

Co jsem měla dělat s Petrem?

Obmotat se mu kolem nohy a prosit ho, ať neodchází, ať zůstane?

Ne, to nešlo.. nenašla jsem v sobě odvahu se takhle před ním ponížit. Brečela jsem.

Brečela jsem kvůli tomu, co všechno mi řekl. Byly to jenom výčitky a nadávky. Zasloužila jsem si to, udělala jsem chybu. nemělo to takhle skončit, ale nakonec jsem i ráda, že to mám za sebou. Všechno to j jako sen, který se mi zdál hodně dávno.

S odstupem několika týdnů vím, že to už nebolí a ani nebolelo, tak jak mělo..

Promiň Petře za všechno, čeho jsem se na tobě dopustila