ze života běžných lidí
Publikováno: 29.Únor 2008
v 14:30



Autor: hnp1

komentáře (4)
Výlet za kulturou (Leošova exkurze do hlavního města)

Ač se to někomu může zdát divné (zvláště těm, kteří nás blíže neznají a nevědí, jak sofistikované osoby ve skutečnosti jsme), tak se parta chlapců o kterých už byla zmínka v některých příspěvcích níže (Vyhnan, Pavol, Leoš, hRádek, Goťák, starej Řehys, Sajmon a  Lexik) vydala za kulturou. Je sice pravda, že v některých fázích cesty to vypadalo, že do cíle nedorazíme, nakonec všechno dobře dopadlo a holešovický klub La Fabrika se dočkal svého vstupu mezi elitní skupinku míst, kde se točí pivo, neboť ne každé takovéto místo se může pyšnit tím, že jsme ho poctili svou návštěvou. Na programu bylo autorské promítání filmu "A bude hůř..." natočeného podle stejnojmeného literárního díla pana Pelce a také nominovaného na několik Českých lvů. Menší technické potíže v úvodu filmu se ale ukázaly býti klíčovými, neboť to mnozí využili k dobytí baterií "Benderovským stylem". hRádek tak ještě v prvním dějství filmu stihnul v sedě složit židličku a skácet se dozadu přímo na nohy jiného diváka, který zakřupání svých kostí okomentoval zaskučením. Naštěstí se hRádek rychle zvednul a muj smích přehlušil slušnou omluvou na půl sálu aby i ostatní věděli, že je slušně vychovaný. Další narušení programu přišlo s výstřelem korkového špuntu, když Lexik otvíral šáňo a to okamžitě začalo kolovat (nebo mělo kolovat, ale když sem ho podal hRádkovi s Leošem, už jej nikdo více neviděl). hRádek se mi pak jal ukázat, jak se mu povedlo pohmoždit nohy za ním sedícímu divákovi. Se slovy "Nevim vole, takhle, takhle, pak takhle a-aaaa..." se opět sesunul o řadu nazpět, což u mě opět vyvolalo záchvat smíchu a u dotyčného (a už téměř ochrnutého) diváka opět bolestné zaskučení, tentokrát ale doplněné slovy "Do prdele já to tušil". Vážnost situace neunesla nejen Lexova bránice, ale taky jeho ústrojí (někde v uchu tušim) udržující rovnováhu a obdobně vtipně se skácel o řadu vzad. Film byl skutečně vynikající a lvy si bezpochyby zaslouží. Proto už pak průběh promítání nic nenarušovalo. Při besedě s tvůrci se opět ukázal hRádek, který krom toho, že chtěl zmlátit "toho zasranýho bonzáka" (resp. jeho představitele), velmi hlasitě okomentoval maskérku filmu slovy: "Hele Jano, Vyhnan je moc milej kluk. Von byl teď dlouho zavřenej..." (kdo viděl, chápe). Následoval koncert stejnojmené kapely, který jsem ovšem proseděl s Pavolem na baru, ale Leoš řikal, že nic moc. Ale každý ví, že vyhovět Leošovým normám není lehké. Všechnu akci průběžně prostupovalo posmívání se všech členů výpravy (kromě slušně vychovanýho Leoše) Řehysovi, buď kvůli tomu, že je prcek, nebo že nemá vlasy. Jedinej Vyhnan (tedy autor článku) obě možnosti kombinoval, protože neni malej a nemá ani kouty (ani začínající). Po koncertu se pak ty plečky Leoš s hRádkem odebrali směrem domu. Možná s nima jel i Lexik, ale to nevim jistě. Kdy ten se ztratil, není zcelá známo. hRádek se vymlouval, že už pár dní nebyl doma a že jeho nohy neviděly pár dní vodu a čistý fusekle, nicméně byla na něm evidentně vidět depka z toho, když mu Řehys oznámil a ukázal, že hned po něm má největší kouty právě on. Takže to zůstalo na těch nejhezčích, nejchytřejších a celkově prostě nejlepších členech výpravy - na Goťákovi, Řehysovi, Sajmonovi, Pavolovi a v neposlední řadě na mé maličkosti. No nandali jsme si jí slušně, ale taky jsme se slušně společensky unavili, takže jsem jenom uvítal, když Pavol s Goťákem nenašli ten kolotoč, který hledali a mohli ty peníze radši utratit u dvou žlutejch obloučků, kam bychom ale nedorazili, kdyby nebylo opilého, nicméně stále uvažujícího Vyhnana (tzn. mě), který na "Štrosmajeráku" našel správnou zastávku a správnou tramvaj. Cesta šla jak po másle, až na občasné spory Vyhnana a Řehyse, který to komentoval slovy "Vyhnane, normálně mi moc nevadíš, ale dneska mě teda sereš." Nutno říct, že mnoho sporů pramenilo z nekoordinovanosti opileckých pohybů, když jsem například místo toho, abych mu sestřelil z hlavy kšiltovku, mu vyrazil z ruky cigaretu přímo do louže, nebo když jsem místo slov "Hele kámo, neblbni" řekl "Ty frajírku egyptskej, tady nemáš diplomatickou imunitu, to si nedovoluj blbečku". Naštěstí jsme si to ale vyřikali na Šárce, když jsme čekali v "McWalku" 15 minut na jídlo, který mělo bejt za 4 minuty. Naštěstí autobusák byl fakt charakter a dojal nás až k slzám, když na nás počkal a neodjel. Jak moc to pro nás znamenalo ilustruje hláška našeho slavíka: "Ty vole, te je na nás tak hodnej, to bych mu tam ani dneska nemusel dělat bordel." A to si myslim, že už je něco. A je fakt, že jsme byli tak unavení, že jsme si ucpali držky nezdravým jídlem a po zbytek cesty probíhala už jen lehká a ani ne moc sprostá konverzace. Ani tak se mi ale bohužel nevyhnula menší raní bolest hlavy a sahara v puse. Bohužel jsem neměl čas se moc vyspat a šel jsem machrovat na děcka na gymplu, místo mého profesora, který je zrovna služebně mimo. Myslim, že zvuková stránka mí přednášky musela bejt hustá. Trošku čučeli když sem vyžahnul asi dva a půl litru vody. Jinak akci hodnotím jako kladnou a myslím, že občas bychom mohli takto oddychnout a ani se moc nenalejt. A navíc, Leoš by se určitě rád zas někdy podíval do města.

 

Vyhnan

Komentáře

« Domů | Přidej komentář

hnp1 05.03.2008 22:13:33

Né vole sme byli v Egyptě a byli tam podobný debilové a neměli oko, tak sem ani nedal bakšiš a šel sem pryč.

Sajmon 02.03.2008 11:48:22

Vyhnane chtel bych te upozornit ze se zas po maturaku pohybovalo tvoje zle dvojce. Protoze jak si jiz dole uvedl tak si byl znaven po predchozi akci a tudiz si jen zkouknul nastup a pak si sel urcite dospat nedospane. Kdz sem v deset prijel ta sem potkal tve zle dvojce ve fortune. A po vyexovani pivka sem byl hned odtrzen nahoru kde sem byl nucen pod záminkou rádoby nalazeni jednoho tveho kamrada cestovat z baru na bar. A jako checkopoint em byl tvým dvojníkem nucen výpít jendnoho i více panáků. Proto te prosim a bys vyhledal sve zle dvojce a ucinil nenavratne kroky aby se jiz tato situace nemohla at me ci nekomu jinemu opakovat. Nezapomen ze to ma nenavratne nasledky jak na nase zdravi tak na tvoji povest a predem ti dekuji za zadrzeni a zlikvidovaní tvého dvojníka.

Vyhnan 01.03.2008 13:48:15

No hRádku, já sem si před lidma, který by eventuelně byli "od tý dobroty" tam zavítat a dělat mi tam bordel, dával pozor na hubu. Nicméně, zřejmě sem to ustál, takže je dost možný, že moje akademická "kariéra" ještě bude mít nějaký pokračování. Každopádně tam ale budu chodit čerstvější, protože dvoudenní nevyspalost se projevila na včerejšim maturáku. Ale co, aspoň sem ušetřil :-)

hRádek 29.02.2008 16:35:44

Tedy čekal jsem, že se reportáže chopí mistr pera co zná Prahu z leporela. Nicmeně jsi to zhodnotil pěkně. Škoda že jsi neřekl, rád bych se taky posadil do lavic a poslouchal tvojí strhující přednášku. Buhužel Lexa s náma nejel, tak jenom doufám, že nezná Prahu jako Leoš, jináč ještě teď straší po Holešovicích. Naše cesta už nebyla tolik zajímavá jako vaše noční tůra, ale i my jsme si samozřejmě napakovali držky nezdravými všechnoburgery. Ve vlaku mě ještě pobavil Leoš, kterej si koupil jízdenku na Kladno a následně se zeptal průvodčího jestli může uplatnit studentskou kartu. A ten škodoliba mu s usměvem ve tváři sdělil, že samozřejmě může, ale příště ať to zkusí před zakoupením jízdenky. To pobavilo i etnického minoritníka co seděl vedle nás a hned se s náma spřátelil. Pak konečne došlo na mé zadostiučinění, že jsem se celej den netahal zbytečně s notebookem a zbytek cesty nám příjemně utekl za projekce Leošovi chaty a hudby Včelích medvídků, což ostatně museli ocenit všichni spolucestující (asi nejvíce etnický minoritník).
No a co se Starýho Řehyse týče, tak se nesmí divit, že si ho dobíráme, když jsme všichni ostatní velcí, krásní, studující (no spíš nepracující), vlasatí.....no toho by bylo