štěstí.
možná.
no aspon nejsilnější pocit v poslední době.tak nečekanej, tak nezvanej, tak mocnej.
nejkrásnější noc v životě, tak jiná, tak stejná, tak dobrá a moc krátká. šíleně krátká na to, abych ted měla sílu si ji uvědomit a uvěřit.
a jsme pořád stejní, pořád tak nerozumní, pořád nevíme co chceme.
opakování.
a už z toho nemůžu, mám pocit, že mě to zevnitř strašně přeplnuje. a brzo vybuchnu.
protože to jinak nejde.
a mě to ničí a chut křičet mě neopustila.
aaaaaaaa panebože, proč?kurva.
kurva.
tři hodiny spánku a šílený teplo, tvoje dlaně. vzpomínky na to , co bylo.co bylo?
a ted jenom potřebuju spát a nechci to zase tak končit, tak blbě.jen potřebuju spát a seknout se v tomhle čase, nechci zítřek, nechci další týden, chci včera.
jen svět z nás dvou. svět z naší pomatené lásky, svět bez svědomí, náš špatnej svět z nejistot.
tvoje horký ruce a rty, pár kapek vína a milion slov do tmy.tak moc známý věci a všechno je na tobě stejný. pořád všechno.
všechno to, co hledám.a najdu to jenom u tebe. a ty to víš a já to vím až moc určitě.
jenom ty proleteny prsty a šepot a nic víc, stačilo by mi to, jen to, jak cucháš vlasy a směješ se do ticha, když usínám.
a je to tady, znovu. pořád.
navždy?
droga. závislost.. a to je nemálo špatně, těžko to ovládat, bez zkrocení, bez čehokoliv, co dává smysl. bez výčitek, s úsměvem na rtech a cigaretou v koutku.
bez vyhlídek na souvislejší pokračování, bez vyhlídek, že tě mám a že ty máš mě, protože my se prostě nemáme a vůbec nám to nevadí, jen vychutnávat každou chvilku tak vzácné společnosti.
díky za včera a za dnešní ráno, díky za večři a díky za tu nejistotu, díky, že s tebou mám ten pocit, že žiju pro něco.
je mi stejskno.
stejskno, protože miluju.
miluju bezesný noci a tvou kůži, miluju to, že tě vždycky hledám a vždycky mě najdeš.
a zase jenom zavřeš dveře. čau.
a nedokážu si představit, že by to bylo jinak.
jen se potřebuju napít kafe a mít zas chvíli pokoj.
možná.
no aspon nejsilnější pocit v poslední době.tak nečekanej, tak nezvanej, tak mocnej.
nejkrásnější noc v životě, tak jiná, tak stejná, tak dobrá a moc krátká. šíleně krátká na to, abych ted měla sílu si ji uvědomit a uvěřit.
a jsme pořád stejní, pořád tak nerozumní, pořád nevíme co chceme.
opakování.
a už z toho nemůžu, mám pocit, že mě to zevnitř strašně přeplnuje. a brzo vybuchnu.
protože to jinak nejde.
a mě to ničí a chut křičet mě neopustila.
aaaaaaaa panebože, proč?kurva.
kurva.
tři hodiny spánku a šílený teplo, tvoje dlaně. vzpomínky na to , co bylo.co bylo?
a ted jenom potřebuju spát a nechci to zase tak končit, tak blbě.jen potřebuju spát a seknout se v tomhle čase, nechci zítřek, nechci další týden, chci včera.
jen svět z nás dvou. svět z naší pomatené lásky, svět bez svědomí, náš špatnej svět z nejistot.
tvoje horký ruce a rty, pár kapek vína a milion slov do tmy.tak moc známý věci a všechno je na tobě stejný. pořád všechno.
všechno to, co hledám.a najdu to jenom u tebe. a ty to víš a já to vím až moc určitě.
jenom ty proleteny prsty a šepot a nic víc, stačilo by mi to, jen to, jak cucháš vlasy a směješ se do ticha, když usínám.
a je to tady, znovu. pořád.
navždy?
droga. závislost.. a to je nemálo špatně, těžko to ovládat, bez zkrocení, bez čehokoliv, co dává smysl. bez výčitek, s úsměvem na rtech a cigaretou v koutku.
bez vyhlídek na souvislejší pokračování, bez vyhlídek, že tě mám a že ty máš mě, protože my se prostě nemáme a vůbec nám to nevadí, jen vychutnávat každou chvilku tak vzácné společnosti.
díky za včera a za dnešní ráno, díky za večři a díky za tu nejistotu, díky, že s tebou mám ten pocit, že žiju pro něco.
je mi stejskno.
stejskno, protože miluju.
miluju bezesný noci a tvou kůži, miluju to, že tě vždycky hledám a vždycky mě najdeš.
a zase jenom zavřeš dveře. čau.
a nedokážu si představit, že by to bylo jinak.
jen se potřebuju napít kafe a mít zas chvíli pokoj.
Komentáře:
Přidej komentář
<< Domů