a zase pisu a pisu sem moc casto a zahlcuju svuj blog zbytecnejma vecma a zbytecnejma myslenkama a vsim zbytecnym, protoze mam pocit, ze je vsechno zbytecny a navzdycky ztraceny a navzdycky podelanym navrch.
protoze si pripadam zmitana svyma pocitama na jednu a na druhou stranu.
protoze porad cekam, kdy bude lip a ono porad nic a mam dojem, ze cekam uz moc dlouho.zase.
a jestli si tenhle blog zase precte ten kreten, tak fakt prisaham, ze uz mu nebudu vyhrozovat, ale primo ho zabiju, protoze, kdyz uz sem konecne zjistila, co to je, kdyz nekoho doopravdy nesnasite, tak to je v tomhle pripade, protoze mam chut ho zabit a nenavidim kazdy jeho slovo a kazdy pismeno a jak mluvi a jak chodi a vsechno na nem nesnasim a nejradsi bych ho vlastnima rukama uskrtila a on to moc dobre vi a musi mi furt psat radoby provokovaci a vtipny reci.ha...ha.
tak, ale to sem ejn tak odbocila a ted zpatky k tematu, protoze tohle je jen malickost, co me fakt zere.
a uz to ztraci tu poetiku, co.ale o tu ted nejde.
ted si musim jenom oddechnout a na chvili to shodit a pak jit spat a nemyslet.
protoze vsechno ztratilo smysl, smysl dal pro neco bojovat, smysl dal se za necim hnat, jsem na mrtvym bode.
protoze nemam silu se smat, nemam silu brecet a nemam silu mluvit, nemam silu zit.
proste mam dojem, ze uz nak nemuzu zit a vim, ze to zni hrozne, ale ja uz nemuzu, protoze mi hrozne je.
a vsechno je jenom hrozny a pak jeste horsi a dejou se veci, kterym bych neverila.
a deje se vsechno a ja to vnimam nejak jinak, nejak mimo.
nejak moc.
a nejak moc si to beru.a fakt je mi spatne.
pozbyla sem smysl, pozbyla sem vsechno pro co sem mela chut byt, pro co sem mela chut se smat, pozbyla sem nadeji.
a myslim, ze se nevratej.
stejne jako ja se nechci vracet, nechci se probudit, nechci chodit ani mluvit, nechci nic.
chci se nechat zmrazit a vzbudit se az vsichni zase budou normalni a ja nemuzu nebyt divna, kdyz sou vsichni jini.
ztratila sem chut existovat a to je asi poprve, co to myslim vazne.
a mam dojem, ze nekde nastala hodne velka chyba, ze je mi hur nez mi kdy bylo a ze tohle uz je hodne velkej extrem.
a ze to nezvladnu a uz jen cekam na posledni kapku.
protoze si pripadam zmitana svyma pocitama na jednu a na druhou stranu.
protoze porad cekam, kdy bude lip a ono porad nic a mam dojem, ze cekam uz moc dlouho.zase.
a jestli si tenhle blog zase precte ten kreten, tak fakt prisaham, ze uz mu nebudu vyhrozovat, ale primo ho zabiju, protoze, kdyz uz sem konecne zjistila, co to je, kdyz nekoho doopravdy nesnasite, tak to je v tomhle pripade, protoze mam chut ho zabit a nenavidim kazdy jeho slovo a kazdy pismeno a jak mluvi a jak chodi a vsechno na nem nesnasim a nejradsi bych ho vlastnima rukama uskrtila a on to moc dobre vi a musi mi furt psat radoby provokovaci a vtipny reci.ha...ha.
tak, ale to sem ejn tak odbocila a ted zpatky k tematu, protoze tohle je jen malickost, co me fakt zere.
a uz to ztraci tu poetiku, co.ale o tu ted nejde.
ted si musim jenom oddechnout a na chvili to shodit a pak jit spat a nemyslet.
protoze vsechno ztratilo smysl, smysl dal pro neco bojovat, smysl dal se za necim hnat, jsem na mrtvym bode.
protoze nemam silu se smat, nemam silu brecet a nemam silu mluvit, nemam silu zit.
proste mam dojem, ze uz nak nemuzu zit a vim, ze to zni hrozne, ale ja uz nemuzu, protoze mi hrozne je.
a vsechno je jenom hrozny a pak jeste horsi a dejou se veci, kterym bych neverila.
a deje se vsechno a ja to vnimam nejak jinak, nejak mimo.
nejak moc.
a nejak moc si to beru.a fakt je mi spatne.
pozbyla sem smysl, pozbyla sem vsechno pro co sem mela chut byt, pro co sem mela chut se smat, pozbyla sem nadeji.
a myslim, ze se nevratej.
stejne jako ja se nechci vracet, nechci se probudit, nechci chodit ani mluvit, nechci nic.
chci se nechat zmrazit a vzbudit se az vsichni zase budou normalni a ja nemuzu nebyt divna, kdyz sou vsichni jini.
ztratila sem chut existovat a to je asi poprve, co to myslim vazne.
a mam dojem, ze nekde nastala hodne velka chyba, ze je mi hur nez mi kdy bylo a ze tohle uz je hodne velkej extrem.
a ze to nezvladnu a uz jen cekam na posledni kapku.
Komentáře:
Přidej komentář
<< Domů