..Usmála se na něho dolů, snad mu dobře nerozumněla, on se usmál též, kopl do židle a bylo to.
jsou prostě dny, kdy nic jinyho delat nejde, nez jezdit na konecnou a zpatky, nakrmit z dobre vule kaceny u zoo vlastni svacinou a pak az do vecera hladovet.
a bylo mi hezky
jen sem se potrebovala z toho vseho vymluvit, mozna neco zopakovat a odpocinout si, protoze mam pocit, ze koncim.
a nechci se tady litovat, jak si treba nekdo mysli, jen se potrebuju vypsat a mit zase o neco lehci dusi.
protoze ten pocit tam uvnitr, co neprebijes, ten te v noci budi a krade se vsude s tebou. a ty to vis.
a taky vis, ze s tim nic delat nejde.a jen tise prosis at se to zmeni. ticho.
a trpis a vsechno te to szira.
i kdyz sou chvile, kdy se na to da chvilkama nemyslet, treba jako dneska at uz dopoledne nebo odpoledne.
a ty se branis, branis se tomu vsemu a presto podlehas. proc? ticho.
a mas chut vsechno skoncit, posledni dobou tak casto..skocit a jen roztahnout ruce a to bude posledni vec, na kterou se zmuzes, ze jo?
a zbyva z tebe jen kousek, kousicek a taky proc ne. porad je ho rpo vsechny dost, ale tobe to nestaci, zit se s tim da, ale jen prezivat, prezivat s pocitem zatracenosti ve sve hlave.
a neni nikdo, kdo by pomohl. jen zmena. haloo.
a dopada to pres vsechny ty svetylka dobra, protina to vsechno, co stalo za to, posledni okamziky a vzpominky a ja to vim. a ta tma prekryva uplne vsechno a na konci tunelu uz nic nezbude. posledni usmev, jiskra v oku a konec.
navzdory vsem svickam, navzdory svetle ve vasich ocich, navzdory jarnimu slunci je jen tma.
a uz se neni ani kam zritit.
a pritom po tom tak touzis, po opakovani.a nikde nikdo, ztratil se, utekl. neni. a zbyva to prazdno, jenom prazdno.opustil a vsichni vime, jak moc lehce a bezstarostne.
a tohle boli nejvic.
jenom zakricet a setrast vsechny ty mury.
jsou prostě dny, kdy nic jinyho delat nejde, nez jezdit na konecnou a zpatky, nakrmit z dobre vule kaceny u zoo vlastni svacinou a pak az do vecera hladovet.
a bylo mi hezky
jen sem se potrebovala z toho vseho vymluvit, mozna neco zopakovat a odpocinout si, protoze mam pocit, ze koncim.
a nechci se tady litovat, jak si treba nekdo mysli, jen se potrebuju vypsat a mit zase o neco lehci dusi.
protoze ten pocit tam uvnitr, co neprebijes, ten te v noci budi a krade se vsude s tebou. a ty to vis.
a taky vis, ze s tim nic delat nejde.a jen tise prosis at se to zmeni. ticho.
a trpis a vsechno te to szira.
i kdyz sou chvile, kdy se na to da chvilkama nemyslet, treba jako dneska at uz dopoledne nebo odpoledne.
a ty se branis, branis se tomu vsemu a presto podlehas. proc? ticho.
a mas chut vsechno skoncit, posledni dobou tak casto..skocit a jen roztahnout ruce a to bude posledni vec, na kterou se zmuzes, ze jo?
a zbyva z tebe jen kousek, kousicek a taky proc ne. porad je ho rpo vsechny dost, ale tobe to nestaci, zit se s tim da, ale jen prezivat, prezivat s pocitem zatracenosti ve sve hlave.
a neni nikdo, kdo by pomohl. jen zmena. haloo.
a dopada to pres vsechny ty svetylka dobra, protina to vsechno, co stalo za to, posledni okamziky a vzpominky a ja to vim. a ta tma prekryva uplne vsechno a na konci tunelu uz nic nezbude. posledni usmev, jiskra v oku a konec.
navzdory vsem svickam, navzdory svetle ve vasich ocich, navzdory jarnimu slunci je jen tma.
a uz se neni ani kam zritit.
a pritom po tom tak touzis, po opakovani.a nikde nikdo, ztratil se, utekl. neni. a zbyva to prazdno, jenom prazdno.opustil a vsichni vime, jak moc lehce a bezstarostne.
a tohle boli nejvic.
jenom zakricet a setrast vsechny ty mury.
Komentáře:
Přidej komentář
<< Domů