13.Listopad 2008 (malá pusa na líčko)
a šla jsem domů.

a zase sem tam nebyla. ve škole. a nepůjdu tam ani zítra..
protože ..sebeobrana.

protože se pro mě stalo moje duševno jaksi tím nejcennějším pro těchto pár dní.. možná je to tím, že moje fyzická stránka nevypadá zrovna k světu.
protože jsem šla a pršelo a byla tma a já měla sluchátka a cigaretu a mokro v botech a zacpanej nos a bylo mi sakra dobře.
protože jsem ten dnešek potřebovala. potřebovala jsem se s tebou nehádat, jen poslouchat jak sem milovaná a oplácet to. potřebovala sem spát. s tebou, protože umíš dobře funět za krk.

a teď sem tady. s bráchem, má na hlavě mou ponožku a přišel mi dát pusu. aspoň, že mi zase nepředkousává hrozny.

a je mi dobře a vychutnávám si to. vyhlídky na zítřek. že půjdu, sednu do jinýho autobusu než bych měla, přikradu se, odemču si a překvapím tě. plácnu sebou za tebou a zůstanu tak aspoň dvanáct hodin. v té nejlepší poloze, co znám.
a pak pivo s kudrnatou.
zase se spálíme cigaretama, polijem celej stůl pivem, vykřičíme hlasivky a pak si pustíme shreka a sníme ňákou šílenou paštiku. a budem zase takový starý katka s luckou. aspoň že nemusím shánět taxíka nebo jinýho šílence, kdo by ji odvez. a ráno nám bude špatně a celkově to bude hrozná prča.)))

a půjdu asi spát. usínat a culit se. pro jednou.