01.Květen 2008 (malá pusa na líčko)
Na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal;)

ano, je to tady, utrhla jsem pampelišku a dala mámě pusu, protože nikdo jinej si to nezaslouží více;)

poslouchám Pixies I've been tired..a cítím se tak tajrd;)

aneb o čarodějnicích, o ohni a Vypsané fixe, která mě vždycky úplně zničí.
o tom, že jsem celá modrá, potlučená a vytlemená...o tom, že sem zase byla přeštastná a moje hlasivky to nevydržely.

Sunshine, Elektrick mann, Wohnout a Fixa...a já skákala a házela hlavou a ted s ní nemůžu otočit.
a bylo to plně fajn, extáze a jýá měla zaser milioony a milioony energie, dostala sem loktem do oka a zase mám obražený žebra, no nechtějte to vidět, nemůžu se moc hejbat a tak sem ted taková nemobilní, ale úplně vybitá a spokojená.

a nepotřebovala sem společnost, nepotřebovala sem nic, stačili mi Oni a pěkný počasí, stačila mi troška medoviny, pár piv a zbytek večera na matonce.
a i když to chvilkama fakt bolelo, tak jsem to přežila, neušlapali mě, brýle sem si dotáhla šroubovákem a jela sem spát do úplně cizího bytu k úplně cizím lidem, kde někdo neměl co dělat a ve vchodě pálil noviny.
ráno jsem se vzbudila, na sobě měla deku, poznala sem kámoše, uvařili mi kafe a pustili mi Návrat idiota.
a bylo to hezké, hezké, protože sem asi den a půl strávila v kalhotách a ve svetru , usla jsem v botech a taky se v nich porbudila..a na oběd byla zase v mých milých Otnicích, s odřeným okem, ale živá, zdravá, bez hlasu, ale prostě veselá.

a ted sedím, koukám na pulp fiction..A ted zmiz, a když nebudeš zmizelej, tak tě zmizím já.;)
pak mám v plánu příběhy obyčejného šílenství, sprchu, kartáček, čaj a spánek. a probuzení do druhýho května, poněvadž kapitoly s minulýmá orvníma květnama už mám za sebou, mám za sebou kapitlu, kdys klečel u stromu a tvrdil, že mě miluješ, udělala sem čáru a zapomínám.jen dneska kapka nostalgie, cigáro a stačí, konec, konec za minulýma dvouma rokama, konec za dětsvím bez konce, konec za pozlaceným světem ve lži. konec tvé vůně a tvých triček v mé skříni..už jenom proto, že tento rok to tak nebylo, nebylo to tak jak minule a předminule. bylo to jiný, možná lepší, možná ne, ale konečně máme jasno.
a za to jasno jsem ráda.
otevřeli jsme oči a už nebudu žít v tom, že to snad nikdy neskončí. myslete si, co chcete, já už v tom jasno mám. a je mi jedno, že sem dala pusu mámě, možná se na tu třešen někdy zajdu podívat, jestli ji ještě nepokáceli a to e tak možná všechno. díky za to a díky za to, že už to tak není.

tímhle se loučím, zdravím všechny, co byli v mlze a ted je znovu začínám vidět. aspon z profilu;)
zdravím všechny ty obrysy, vítám jaro a těším se na to až si sednu k ohni a zase začnem zpívat: kdybys tak náhodou měl pocit, že jsi sám...