07.Prosinec 2008 (malá pusa na líčko)
zaplácat to tady vším možným, hlavně jen na to nezapomenout.

o to jde.

prostě jsem teď taková...taková spokojená.)

alespoň momentálně.

protože byl víkend. víkend, kterej začínal obavama, který se rozplynuly kdesi daleko.
víkend v zakouřeným pokoji, s pizzou v troubě a svařákem.
stála jsem v kuchyni a zkoušela vařit a tys seděl, vykládal mi a balil cigarety.

a byli jsme tam, na maškaráku. a bylo to opravdu zábavné.) kánojáři a lampa.
,,lampo, rozbij jim žárovku!!"
miluju ty chvíle, kdy stojíme, držím tě za ruku a koukáme, co je to kolem nás za šílence a nejde přestat se smát.
stejně jako cesta zpátky, kdy sem dělala do kamery na benzince METAL PIČO.
a byla sem šťastná, protože jsem věděla, že kdyby na mě vyběh zběsilý benzinkář, tak že mě zachráníš a odvezeš mě do bezpečí.

a spánek a jídlo a objetí, spousta kouře a zase spánek a harry potter, juchú, no znáte něco lepšího.

a šplhání na kopec zapálit svíčku jednomu z prvních hipie v rodné vísce. protože tohle se musí a né že né.

popsala bych to, ale neumím to. ten pocit, kdy jsem byla někde jinde. tam, kde je nejlíp. zasraný klišé, nemám je ráda, ale někdy musej být. miluju tě, tvůj pohled, tvoje objetí a taky proto, žes mi koupil čokoládu.) miluju tě. jak škrábeš fousama a směješ se mi a já chodím a všechno kolem mě padá a dělám ti modřiny a ty se tomu směješ a říkáš, že jsem prostě katka a pak mě chytneš a dáš mi pusu.
a já sem prostě zamilovanej magor. hohohoho. protože sem si postavila svět na tvých očích, pro pár dredů, pro teplý dlaně a pichlavou pusu. protože mě miluješ i když jsem protivná, když chrápu v noci a  i když mě občas spadne popelník do postele.)) a přesto jsem tvoje děvčátko.

ou.