a zase pisu...pisu do blogu a pritom stejne nemam o cem, ale musim, proste sem si zvykla..
a zvyk je psatna vec, zvyknout si na nekoho, na neco..
proste si zvyknout..a ja si zase zacinam zvykat na to, jak je mi vsechno jedno a pritom stejne mi na vsem zalezi, jak rikam, ze na to kaslu a pak se to vsechno obrati a ja nemuzu zapomenout..jak rikam, jo je to dobry, je mi fajn a pritom je mi fajn, kdyz slysim, kdyz vidim..koho? to je fuk, je to jedno, jasne.
o bludisti, bludiste nekoncicich emoci, emoci na hovno a jenom pro vysavani tech zbytku sil, co vam jeste zbyly...toho, jak doufate, jak si prejete a kdyz zavolas, tak to stejne neberu, o tom, ze chci, abys volal a o tom, ze ti to nezvedam a nevim proc..
to, ze strasne touzim po nake veci a kdyz se mi nabidne, tak do ni kopnu a kaslu na to..a pak ji zase chci..a porad dokolecka..stejne jako vsechno...vsechno to je porad dokolecka..a ja uz nechci a pritom se tomu nedokazu ubranit..proste to nedokazu..
stejny jako kdybyste prestali kourit a pak nekdo dosel a rekl, hele, mam tady krabicku a dam ti ji, tak bych ji vzala..
..a ja prestala s tebou a kdyz ses tady, tak po tobe chytam a pritahuju si te k sobe..a porad chci poznavat novy lidi, novy veci, ale kdyz ses tady ty, jen tak si stojis a divas se na me, tak ja neumim delat, ze je mi to fuk...ale snazim se..
a stejne zase nikdo nevi, jak to bude..stejne jako ja sem opila a taky nevim, jak to bude...treba zase nejak, treba skoncime zas stejne a pak stejne rychle se na to vykaslem..
..ale to ted nevime, treba uz si spolu nikdy nezacneme...treba..
a ja nic nevim, ziju v te sve sladke nevedomosti a porad cekam, jak to bude, v te sve chvilkove apatii.. v tom vsem, co nechci vnimat..
a ses krtek, protoze..
...mrtva krtek, dobra krtek;)
a zvyk je psatna vec, zvyknout si na nekoho, na neco..
proste si zvyknout..a ja si zase zacinam zvykat na to, jak je mi vsechno jedno a pritom stejne mi na vsem zalezi, jak rikam, ze na to kaslu a pak se to vsechno obrati a ja nemuzu zapomenout..jak rikam, jo je to dobry, je mi fajn a pritom je mi fajn, kdyz slysim, kdyz vidim..koho? to je fuk, je to jedno, jasne.
o bludisti, bludiste nekoncicich emoci, emoci na hovno a jenom pro vysavani tech zbytku sil, co vam jeste zbyly...toho, jak doufate, jak si prejete a kdyz zavolas, tak to stejne neberu, o tom, ze chci, abys volal a o tom, ze ti to nezvedam a nevim proc..
to, ze strasne touzim po nake veci a kdyz se mi nabidne, tak do ni kopnu a kaslu na to..a pak ji zase chci..a porad dokolecka..stejne jako vsechno...vsechno to je porad dokolecka..a ja uz nechci a pritom se tomu nedokazu ubranit..proste to nedokazu..
stejny jako kdybyste prestali kourit a pak nekdo dosel a rekl, hele, mam tady krabicku a dam ti ji, tak bych ji vzala..
..a ja prestala s tebou a kdyz ses tady, tak po tobe chytam a pritahuju si te k sobe..a porad chci poznavat novy lidi, novy veci, ale kdyz ses tady ty, jen tak si stojis a divas se na me, tak ja neumim delat, ze je mi to fuk...ale snazim se..
a stejne zase nikdo nevi, jak to bude..stejne jako ja sem opila a taky nevim, jak to bude...treba zase nejak, treba skoncime zas stejne a pak stejne rychle se na to vykaslem..
..ale to ted nevime, treba uz si spolu nikdy nezacneme...treba..
a ja nic nevim, ziju v te sve sladke nevedomosti a porad cekam, jak to bude, v te sve chvilkove apatii.. v tom vsem, co nechci vnimat..
a ses krtek, protoze..
...mrtva krtek, dobra krtek;)
Komentáře:
Přidej komentář
<< Domů