29.Březen 2008 (malá pusa na líčko)
prosím tě, podej mi dýchací přístroje.

a spalte mne dnes na popel, bez příčin.
znič mne a nedoufej, já nikdy nevstanu. city nechci, zadusím je.
společně s tebou.

a všichni máme pořád ty stejný křídla.

aneb o tom, že to co hoří by tu bylo, jen není čím ten ohen rozhýbat.

kulturní vložku mám za sebou a ted k věci, dámy a pánové.
aneb, blíží se večer, blíží se odpoledne, blíží se vaše smrt;)..jen musím sehnat dosti silonu, jasný.

málem jsem tu byla, málem jsem byla zpátky. ustála jsem to, zkazila jsem to.
jako vždycky všechno, třeba.

je to cvrkot, dám si brko :D
a panáka. a dva panáky;)..joujoujou.
protože ten, kdo to potřebuje nejvíc, tohle píše a že už píše pěkně často a pořád tak směrem dolů, no né;)

áááno áááno přesně tak.

obejmu všechny ryby a jiný formy mých takzvaných přátel a uvidíme, co se dneska přihodí. ou, bude to bolet. a koho jinýho než mě. pro změnu.

a jsme čistí jako sníh, že jo. jen potřebuju vysadit tady z tohodle debilního normálu.

těžko se hledati, přetěžko najíti.
kdo by se nedal tak trochu na pití. ;)

a dám si panáka. anebo radši tři.


báj báj báj, moji drazí.
přátelsky vás líbám, vaše (opět) sebedestruktivní elfí žena, co ráda dělá hohou.
bože.