02.Březen 2008 (malá pusa na líčko)
začínám být zmatená, dezorientovaná..

tím, že nikdo neví, jak něco myslím a přitom já to myslím jinak než si to myslíte vy a každej si myslíme něco jinýho a vzniká z toho jedno velký nedorozumění;)

však víte, jak sem to ted myslela ne?;))

to je totiž takhle.;)
jo a těch překlepů si nevšímejte, ted moc nekouřím, takže rychle mluvím, pak taky rychle myslím a i když i docela rychle píšu na klávesnici, tak stejně ta rychlost není tak rychlá jak bych potřebovala, ale potřebuju ji mít hodně rychlou, protože moje myšlenky jsou taky celkem rychlý. no, takže tak..
máte štěstí, že mě neslyšíte mluvit;)

takže je to takhle.
asi sem magor;)nebo spíš si to budete myslet až tohle dočtete..takže no, sem porstě..no prostě mi hrabe,. však to znáte no a potom taky bývám hodně ironická a polovinu věcí, co vyslovím, většinu i po požití víc než čtyř piv (po tomhle období s antibiotikama mi bude stačit jedno malý-jako za mlada;)) nemyslím vážně, teda já vlastně moc vážně nemyslím, protože mám pocit, že když pořád budu něco ymslet vážně, tak se z toho zblázním a bylo by to ještě horší než ted a to už by bylo hodně špatně.
takže tak
no a vy všichni kolem mě, co mě máte tak strašně rádi to občas nepochopíte, protože(ano, přiznávám se) občas se to taky pochopit nedá, ale tímto vlastně chci říct, že i když se to pochopit nedá, tak já to zle nemyslím, já vlastně myslím zle jen velmi málo věcí, však se známe ne.

no a zase rychle myslím a rychle mluvím a i když obě dvě tyhle činnosti nemyslím moc vážně, tak rychle to teda jo, to je teda myslím rychle;)

asi je to tím, že nemůžu ted moc kouřit, jak je víkend a můj táta je doma a ještě k tomu se na mě zlobí, protože má dojem, že když sem si včera vylezla před arák a dala si cigáro a měla sem horečku, no prostě strašnej problém a nikdo to nedokáže pochopit, takže se zlobí kvůli tomu, že mu kouřím před barákem.ale já prostě potřebovala kouřit, občas to tak bývá a když už mi je konečně kámoš dovezl autem, expres, tak sem to musela využít.
no takže se na mě zlobí.

vlastně sem tímhle jen chtěla říct, že jsem zmatená, asi to tak i vypadá, že bych si zapaálila a že i když něco vypadá, že to myslím vážně, tak to vážně nemyslím a jsem to prostě celá já.
i když blog celkme vážně beru, se známkami ironie, ovšem.

takže tak přestanu psát, poslechnu si nějakou uklidnující hudbu.;))