aneb o tom, ze je to tady porad..nezvany, necekany..a jeden by nerek, co vsechno jeden den obnasi...
kolik slz, smichu a nastokrat vyrvany hlasivky..
a bylo to tak krasny, tak dobry, tak necekany..a moje pocitova( ne nepisu emocionalni).. krachovala a chtela vybuchnout a ja to chtela brzdit a zbrzdit a ono to neslo..
protoze my vsichni, co tady sedime to vime..vime to, co se zaobira mnou uz po delsi dobu a ne a ne se toho zbavit..mozna nechci.
jedna mensi zavislost..postavila bych si svet, svet z nas dvou a okolo se zbytecnou zdi, zdi, kterou bych nikdy nechtela preskocit nebo prelezt, zdi pro nic.
svet z tequily, svet z tebe, tvyho dechu a objeti, svet z cokolady, teplyho horkyho kafe..muj svet, muj pekrasnej svet..tak nicotnej a zbytecnej a pro me tak dulezitej.
jednou me moje fantazie zabije..
a ja otevru oci a zjistim, kde to vlastne sem
zeptam se pro co ziju a odpovim si pro nic.a pak zjistim, ze v lednicce zase dosel tunak;)
a zase..necekane;)..mi z toho bdue spatne..vlastne jako vzdycky, kdyz otevru oci.
a ja je nechci otvirat, chci umrit v tom okamziku, kdy citim a skoro nic nevidim, chci umrit v tom okamziku, kdy mi v ruce bude horet cigareta, nad hlavou budu mit vuni opiovych tycinek, v objeti tebe a nedopity vino na stole..chci umrit v okamziku, kdy uz budu chtit umrit..az me pohlti ten nedostatek tunaku v nasi lednicce a jiny vsudepritomna prazdnota;)
chci um,rit v okamziku, kdy budu vedet, ze to nejvic ublizim..uz jen proto, ze sve jesitnosti a me potreby, abyste jen tak na me nezapomneli, chci umrit az ne vetsina mych potencionalnich manzelu a manzelek nebude cekat..az uz to vsechno bude zbytecny..
a zitra, zitra o tom pujdu vypravet elfum, pujdu o tom vypravet a pk pujdu hrat a hrat a padat na zem, zase stoupat a kricet..
to vsechno bude zitra..
a uz kvuli zitrku vim jiste, ze se doziju rana..
uz kvuli tem zkurvene nejiste krasnym zitrkum.
a diky vam za dnesek, diky vam za zitrek a diky vam za vsechny ty dny, kdy mi zase bude hezky a budu se citim, ze jsem..jo, ze jsem..a ze uz vic byt nemuzu.
jako dneska jsem byla..
a ode dneska vim, ze je to ztraceny..vsechna ta snaha o neco lepsiho, trvanlivejsiho, o neco jistejsiho..diky dnesku vim, ze je to ztracenej cas, diky dnesku.
a prohrala jsem..mozna jsem to chtela.
zitra si to budu vycitat, dnes si budu tleskat.protoze vse, co ma cenu se deje kde? na hrane!
uz proto, ze jsem...ze jsem prohrala a zrovna ted mi to nevadi.
zitra budu mlatit hlavou o stul a brecet, zitra mi bude zle..
ale za ty dne, kdy sviti slunce, vy lezite v trave a drzite se za ruce..za ty dny to stoji.
stoji to za ty dny, kdy se otocis, reknes tak cau..a ja vim, ze zitra se vratis.
a proto ma jeste cenu hrat tuhle prohranou hru.
pro ten zkurvene krasnej zivot;)
kolik slz, smichu a nastokrat vyrvany hlasivky..
a bylo to tak krasny, tak dobry, tak necekany..a moje pocitova( ne nepisu emocionalni).. krachovala a chtela vybuchnout a ja to chtela brzdit a zbrzdit a ono to neslo..
protoze my vsichni, co tady sedime to vime..vime to, co se zaobira mnou uz po delsi dobu a ne a ne se toho zbavit..mozna nechci.
jedna mensi zavislost..postavila bych si svet, svet z nas dvou a okolo se zbytecnou zdi, zdi, kterou bych nikdy nechtela preskocit nebo prelezt, zdi pro nic.
svet z tequily, svet z tebe, tvyho dechu a objeti, svet z cokolady, teplyho horkyho kafe..muj svet, muj pekrasnej svet..tak nicotnej a zbytecnej a pro me tak dulezitej.
jednou me moje fantazie zabije..
a ja otevru oci a zjistim, kde to vlastne sem
zeptam se pro co ziju a odpovim si pro nic.a pak zjistim, ze v lednicce zase dosel tunak;)
a zase..necekane;)..mi z toho bdue spatne..vlastne jako vzdycky, kdyz otevru oci.
a ja je nechci otvirat, chci umrit v tom okamziku, kdy citim a skoro nic nevidim, chci umrit v tom okamziku, kdy mi v ruce bude horet cigareta, nad hlavou budu mit vuni opiovych tycinek, v objeti tebe a nedopity vino na stole..chci umrit v okamziku, kdy uz budu chtit umrit..az me pohlti ten nedostatek tunaku v nasi lednicce a jiny vsudepritomna prazdnota;)
chci um,rit v okamziku, kdy budu vedet, ze to nejvic ublizim..uz jen proto, ze sve jesitnosti a me potreby, abyste jen tak na me nezapomneli, chci umrit az ne vetsina mych potencionalnich manzelu a manzelek nebude cekat..az uz to vsechno bude zbytecny..
a zitra, zitra o tom pujdu vypravet elfum, pujdu o tom vypravet a pk pujdu hrat a hrat a padat na zem, zase stoupat a kricet..
to vsechno bude zitra..
a uz kvuli zitrku vim jiste, ze se doziju rana..
uz kvuli tem zkurvene nejiste krasnym zitrkum.
a diky vam za dnesek, diky vam za zitrek a diky vam za vsechny ty dny, kdy mi zase bude hezky a budu se citim, ze jsem..jo, ze jsem..a ze uz vic byt nemuzu.
jako dneska jsem byla..
a ode dneska vim, ze je to ztraceny..vsechna ta snaha o neco lepsiho, trvanlivejsiho, o neco jistejsiho..diky dnesku vim, ze je to ztracenej cas, diky dnesku.
a prohrala jsem..mozna jsem to chtela.
zitra si to budu vycitat, dnes si budu tleskat.protoze vse, co ma cenu se deje kde? na hrane!
uz proto, ze jsem...ze jsem prohrala a zrovna ted mi to nevadi.
zitra budu mlatit hlavou o stul a brecet, zitra mi bude zle..
ale za ty dne, kdy sviti slunce, vy lezite v trave a drzite se za ruce..za ty dny to stoji.
stoji to za ty dny, kdy se otocis, reknes tak cau..a ja vim, ze zitra se vratis.
a proto ma jeste cenu hrat tuhle prohranou hru.
pro ten zkurvene krasnej zivot;)
Komentáře:
Přidej komentář
<< Domů