vrátila jsem se,
celá, celkem zdravá jako normálně a vlastně i živá jako dřív.
vrátila jsem se a všechno je jako dřív. až na to, že i když je úterý, tak prostě s omluvným listem do kabinetu nepůjdu.
utekla jsem od opálených snědých mužů, pro který sem byla seňorinou;), od čekání na sedmou vlnu a od nočního koupání v té nekonečné slané vodě.od písku ve vlasech a opálených plavek.
od vůně trávy a pachutě chorvatských piv. od broskví, který sem měla zadarmo;)
ta nekonečnost nocí, kdy jste se dusili vedrem, kdy jsme nemohli dýchat a kdy jsme jen tak leželi. bylo mi smutno. chvilkama. ale přesto bylo.
ale stejně je to zase všechno jinak, jen to starý zůstává, jen to starý se nás drží a nepouští se.
ano, i z festivalu sem se vrátila. z doby, kdy jsme tančili na náměstí u kašny.
z doby, kdy jsem opila káju a sbírala ji ze schodů, tu mou opileckou kumpánku.
z doby, kdy jsme ve čtyři ráno na parkovišti mezi tím vším průmyslem hráli na kytaru trabandy;)
,,krasojezdkyně, sestro akrobatůůůů..."
z doby, kdy jsme jen chodili na představení a zkulturňovali svoje zaostalý duše nějakým tím uměním. z doby , kdy jsme se i my snažili obohatit okolí a nsad se to i podařilo.
a už je to pryč. prostějov se svou šedí plnej náklaďáků, strhaných obličejů a sakra dobrým ječmenýcm pivem. utekly noci na pobřeží, kdy jsem čekala na tu sedmou, protože ta je přece největší. kdy jsem se smála a bála se žraloků. uteklo naše vystoupení i naše hody, na kterých sem nebyla a ano, zmizel i pán ze stánku s broskvema. odvál je vítr.
...kraabičkuu cigareet a do kafe rum, rum, rum...
ano, moji milý zlatí, je to tady. prázdniny.
budem se lepit na sedačky a nechávat si vzkazy na záznamníku. možná se i navštívíme;)
budem se zalykat vedrem a ponocovat. krást ze zahrad cizí ovoce, stanovat a občas se probudíme a nebudem vědet kde.
ta hořkosladká vůně prázdnin.
a jak sme se těšili a stejně budou ty chvíle, kdy prostě není co na prácu, kdy se budem jenom potit a funět do ticha.
koukat na hvězdy a vítat každej studenější vánek.
kdy budem brečet a padat po zemi, kdy budem spát, pít a jíst.
a občas vyvenčím psa a nakrmím zvířata;)
v neděli pouť a cukrová vata, ledová tříšť a pět českých piv, po kterých se točila hlava.
nedělní cesta vlakem do hrušovan.
pondělní blučina a zase sem byla v bezpečí, v bezpečí před vším a všechno ostatní mi bylo jedno. ano i volající pán se zelenohnědýma očima, držte se;)
a má to svý kouzlo, i když tohle je teprv začátek, zapálili jsme svíčku a povídali si.já a paní blonďatá barča.
a možná půjdem i stanovat;)
a ať jsou ještě lepší než ty minulý
..
celá, celkem zdravá jako normálně a vlastně i živá jako dřív.
vrátila jsem se a všechno je jako dřív. až na to, že i když je úterý, tak prostě s omluvným listem do kabinetu nepůjdu.
utekla jsem od opálených snědých mužů, pro který sem byla seňorinou;), od čekání na sedmou vlnu a od nočního koupání v té nekonečné slané vodě.od písku ve vlasech a opálených plavek.
od vůně trávy a pachutě chorvatských piv. od broskví, který sem měla zadarmo;)
ta nekonečnost nocí, kdy jste se dusili vedrem, kdy jsme nemohli dýchat a kdy jsme jen tak leželi. bylo mi smutno. chvilkama. ale přesto bylo.
ale stejně je to zase všechno jinak, jen to starý zůstává, jen to starý se nás drží a nepouští se.
ano, i z festivalu sem se vrátila. z doby, kdy jsme tančili na náměstí u kašny.
z doby, kdy jsem opila káju a sbírala ji ze schodů, tu mou opileckou kumpánku.
z doby, kdy jsme ve čtyři ráno na parkovišti mezi tím vším průmyslem hráli na kytaru trabandy;)
,,krasojezdkyně, sestro akrobatůůůů..."
z doby, kdy jsme jen chodili na představení a zkulturňovali svoje zaostalý duše nějakým tím uměním. z doby , kdy jsme se i my snažili obohatit okolí a nsad se to i podařilo.
a už je to pryč. prostějov se svou šedí plnej náklaďáků, strhaných obličejů a sakra dobrým ječmenýcm pivem. utekly noci na pobřeží, kdy jsem čekala na tu sedmou, protože ta je přece největší. kdy jsem se smála a bála se žraloků. uteklo naše vystoupení i naše hody, na kterých sem nebyla a ano, zmizel i pán ze stánku s broskvema. odvál je vítr.
...kraabičkuu cigareet a do kafe rum, rum, rum...
ano, moji milý zlatí, je to tady. prázdniny.
budem se lepit na sedačky a nechávat si vzkazy na záznamníku. možná se i navštívíme;)
budem se zalykat vedrem a ponocovat. krást ze zahrad cizí ovoce, stanovat a občas se probudíme a nebudem vědet kde.
ta hořkosladká vůně prázdnin.
a jak sme se těšili a stejně budou ty chvíle, kdy prostě není co na prácu, kdy se budem jenom potit a funět do ticha.
koukat na hvězdy a vítat každej studenější vánek.
kdy budem brečet a padat po zemi, kdy budem spát, pít a jíst.
a občas vyvenčím psa a nakrmím zvířata;)
v neděli pouť a cukrová vata, ledová tříšť a pět českých piv, po kterých se točila hlava.
nedělní cesta vlakem do hrušovan.
pondělní blučina a zase sem byla v bezpečí, v bezpečí před vším a všechno ostatní mi bylo jedno. ano i volající pán se zelenohnědýma očima, držte se;)
a má to svý kouzlo, i když tohle je teprv začátek, zapálili jsme svíčku a povídali si.já a paní blonďatá barča.
a možná půjdem i stanovat;)
a ať jsou ještě lepší než ty minulý
..
Komentáře:
Přidej komentář
<< Domů