chodím a studím.
a venku je fakt hezky.
a včera bylo hezky taky. včera bylo dokonce krásně. přímo výtečně.
a čekám, čekám špatný zprávy. protože mi na tom záleží a vím, že ty věci, na kterých záleží končí vždycky nedobře.
a vím, že ty špatný zprávy zase všechno smažou a bude to stejně bezcílný jako doted. bez vědomí, že je na co se těšit.
a všechno bude špatně. jako to bylo doted. do soboty.sobota, neděle, konec dobrýmu pocitu, končíme. a zase všechno znova a znova a ještě padesátkrát hůř.
vstříc lepším zítřkům fakt.
a jak bylo včera, přímo bezva. bezva bezva prima prima. a tak moc ptořebuju vědět, že zase budu mít do něčeho takovou tu opravdou chut. a ne jen na dva dny.
a tohle všechno jsou stokrát omílaný kecy z nudy a z toho, že se nutím nepřemýšlet nad ničím, jak se již dříve osvědčilo.
potřebuju pofoukat bebino a natočit si to na video.
protože jestli před půl rokem nebyl ten správnej čas, tak ted už kurva je.
a jestli ještě kurva nebude, tak se ovážu dynamitem a půjdu se odpálit někam do metra pro svou víru a přesvdčení v to, že už prostě líp nebude.
a ani když k tomu neseberu odvahu, tak až budu stará a hnusná, tak si koupím klavír, přestěhuju se do zatuchlýho činžáku a o půlnoci budu vstávat a hrát na něho, s radostí a vědomím, že budím sousedy. a budou mi říkat ,,takovátadivnáodvedle"
a budu mít spoustu koček at to má grády, děti moje zlatý medový.
nic nacpu se čokoládou a naliju do sebe litry lacinýho vína s domněním, že mě nikdo nemá rád. a pak začnu shánět ten klavír.
a pro jistotu ze dva ze tři dynamity.
a venku je fakt hezky.
a včera bylo hezky taky. včera bylo dokonce krásně. přímo výtečně.
a čekám, čekám špatný zprávy. protože mi na tom záleží a vím, že ty věci, na kterých záleží končí vždycky nedobře.
a vím, že ty špatný zprávy zase všechno smažou a bude to stejně bezcílný jako doted. bez vědomí, že je na co se těšit.
a všechno bude špatně. jako to bylo doted. do soboty.sobota, neděle, konec dobrýmu pocitu, končíme. a zase všechno znova a znova a ještě padesátkrát hůř.
vstříc lepším zítřkům fakt.
a jak bylo včera, přímo bezva. bezva bezva prima prima. a tak moc ptořebuju vědět, že zase budu mít do něčeho takovou tu opravdou chut. a ne jen na dva dny.
a tohle všechno jsou stokrát omílaný kecy z nudy a z toho, že se nutím nepřemýšlet nad ničím, jak se již dříve osvědčilo.
potřebuju pofoukat bebino a natočit si to na video.
protože jestli před půl rokem nebyl ten správnej čas, tak ted už kurva je.
a jestli ještě kurva nebude, tak se ovážu dynamitem a půjdu se odpálit někam do metra pro svou víru a přesvdčení v to, že už prostě líp nebude.
a ani když k tomu neseberu odvahu, tak až budu stará a hnusná, tak si koupím klavír, přestěhuju se do zatuchlýho činžáku a o půlnoci budu vstávat a hrát na něho, s radostí a vědomím, že budím sousedy. a budou mi říkat ,,takovátadivnáodvedle"
a budu mít spoustu koček at to má grády, děti moje zlatý medový.
nic nacpu se čokoládou a naliju do sebe litry lacinýho vína s domněním, že mě nikdo nemá rád. a pak začnu shánět ten klavír.
a pro jistotu ze dva ze tři dynamity.
Komentáře:
Přidej komentář
<< Domů