23.Listopad 2008 (směrem dolů)
...Budu na tebe hodná, mladej... Cukrátka a cigarety.
         Mám za sebou patnáct let v tom stanu. Mimo a zpátky a pryč a uvnitř a PRYČ. Nad a mimo. Takže naslouchejte starému strýčkovi Billovi Burroughsovi, co objevil Burroughsův trik s regulací počítačky na Principu hydraulického pístu, protože nezáleží na tom, jak mačkáte páku, výsledek je pro dané souřednice vždycky stejný. Tomuhle jsem se naučil brzy... Vy byste neudělali?
         Paregoričtí miláčkové světa, spojte se. Vyjma našich překupníků nemáme co ztratit. A ONI NEJSOU POTŘEBNÍ.
         Poohlédněte se, POOHLÉDNĚTE SE podél té drogové cesty, než se po ní vydáte a přidáte se ke Špatné partě.
          Slovo chytrému.
...


Aneb o tom, že je mi zle, třesou se mi prsty, bolí mě hlava a buší mi srdce. A není z čeho.
Přízraky. Na holej pupek.

a sněží. Teda sněžilo a bylo to sakra dobrý, ostatně jako vždycky, když poprvé zasněží.

a víkend. utahanej unuděnej víkend a já v něm. sama, s tebou, ztracená a znova nalezená. nešťastná a schovaná a zmatená. A TAK.

,,Skotskou a vodu, každý zvlášť, prosím"

lokla jsem si vodky, lokla sem brandy, dala si višňovku, půlku piva a přežila jsem to. spala jsem a držela tě za ruku.
a je mi divně a nechytnu ten správnej konec.
Z Nitzcheho.

a zítra, zítra se jdu dívat na ty slzy. rozloučit se s pradědečkem. ano, vážila jsem si ho, pro všechnu jeho moudrost. zažilou moudrost. a sakra se mi tam nechce. čtvrtej pohřeb. a je mi sedmnáct. myslím, že mi v tom něco nesedí.

a byla jsem za babičkou, kouřili jsme až jsme zakouřili kuchyň a povídali jsme si o tom, jak se chodí za školu.

a mám před sebou spoustu práce, ano moji milí, brigádu a chemii. A CHEMII.
potřebovala bych si utrhnout hlavu a zahodit ji a dát si do pořádku svůj třes rukou.

a ráno, ráno sjme chodili v tom mrazu se psem. Křupali v tenké vrstvičce třpytivýho štěstí. a byla nám zima a bylo nám hezky a fotili jsme se jak Seal.))
a chodit ve sněhu v kurtovkách je děsná prča, omrzly mi prsty a měla jsem tam mokro.a bylo to takový nostalgický mokro.
a pak jsem to přestala cítit úplně.

a děsí mě to. děsí mě ten týden přede mnou, děsí mě ten měsíc přede mnou.

a psala bych, ale nejde mi to. dneska vůbec.

jen sem seděla na schodku, kouřila a koukala jak sněhový vločky dělí světlo z lampy na miliontiny.
a v pátek sem se dívala, jak se tlačí auto s vendelínem, kterej visí půlkou těla ven a nikdo si toho nevšiml.
dívala sem se a smála se s Orim, a pak mi půjčil knížku, která voní kouřem. a jde to cítit až do dvaceti centimetrů. je to vskutku moc príma čtení.)

a pořád tě miluju. a pořád stejně moc i když to občas není tak, jak bych si to představovala.

tečka na konec. . .a dobrou.

Komentáře:

prodavacka hradecka (23.11.2008 21:36:45)říká...

ta snehova show. maji to zajisteny, vsechny to ohromi. neni nikdo, koho by se to nijak nedotklo. sme citlivky, co?:) ale snad nam to slusi, tyhle trpytky a snih na hlave, co roztaje a znici nam ucesy.. a prijdou vanoce a ten zlom a my budeme balancovat a ohlizet se za tim rokem, tak to pod vscehno jeste nabrat a moc toho udelat at si pak muzeme rict, jak jsme toho hodne dokazaly a jaky sme byly kastankove ;)

hezky to mas. zavidim ti to. ze to mas na papire a muzes se za tim ohlidnout, az budes balancovat.) hrozne me to inspiruje.

a taky dobrou noc moc :)

Přidej komentář

<< Domů