uhuhuhu
je pondělí a naprosto nic nestíhám, to znamená, že škola mi naprosto leze do mého časového rozvržení a taky to znamená, že píšu zrovínka ze školy. tak. něco k úvodu, pokročíme k víknedu.
no spíš se vrátíme.;)
víkned, hoho, káčko jako za mlada a pak pan gruml, kterej je ta správná zlatá nouzovka, když prostě potřebujete vypnout a nemáte s kým pít ferneta.
jestli na něho chcete číslo, stačí říct;) ráda se podělím;)
sex, drogy a rock'n'roll;)
a pinback, to totiž zrovna tedkonc poslouchám a je to fajn. moc fajn, nádherné, prostě žůžo super;)
a celkem mi z toho hrabe, z toho, jak mám na seznamu miliony věcí a přitom se nudím. nudím se tak strašně, že se bojím, že za chvíli budu nudná. a to my přece nechceme.
taky překlepávám písmenka a strašně se za to stydím.*červenám se*
a moje citové rozpoložení k závěru?
pořád stejný a pořád tak nudně stejný. užírá mě to. je ze mě jen malinká půlčička všech čtvrteček.
a zítra. zítra je osmýho. nebudu psát o tom, jak mi je, když to je už rok, prostě to uteklo a ted se to datum na mě kouká a já taky koukám. vyděšeně koukám, protože se bojím říct to, co bych chtěla, protože se nerada opekuju. stýská se mi. a nepřestávám vyhlížet. a bojím se, že už nepřijde a přitom vím, že to nejde.tak prostě koupím kytku a půjdu zapálit svíčku. a budu se snažit moc na to nemyslet a jen se usmívat pro to, co bylo. a že to bylo fajn. každá věta. vzpomínky, nečekatý vybafnutí té debilní skutečnosti.
a co ted uděláš, katko? naprostá bezmoc. bezmoc se vrátit. at už je to kamkoliv.
jak strašně rády bych se vrátila. o rok, o rok a týden.
vidím tvoje vlasy a vím, že když sklouznu níž, tak to nejsi ty.
a tím to asi ukončím. není, co k tomu říct víc. protože to bolí.
tak.
je pondělí a naprosto nic nestíhám, to znamená, že škola mi naprosto leze do mého časového rozvržení a taky to znamená, že píšu zrovínka ze školy. tak. něco k úvodu, pokročíme k víknedu.
no spíš se vrátíme.;)
víkned, hoho, káčko jako za mlada a pak pan gruml, kterej je ta správná zlatá nouzovka, když prostě potřebujete vypnout a nemáte s kým pít ferneta.
jestli na něho chcete číslo, stačí říct;) ráda se podělím;)
sex, drogy a rock'n'roll;)
a pinback, to totiž zrovna tedkonc poslouchám a je to fajn. moc fajn, nádherné, prostě žůžo super;)
a celkem mi z toho hrabe, z toho, jak mám na seznamu miliony věcí a přitom se nudím. nudím se tak strašně, že se bojím, že za chvíli budu nudná. a to my přece nechceme.
taky překlepávám písmenka a strašně se za to stydím.*červenám se*
a moje citové rozpoložení k závěru?
pořád stejný a pořád tak nudně stejný. užírá mě to. je ze mě jen malinká půlčička všech čtvrteček.
a zítra. zítra je osmýho. nebudu psát o tom, jak mi je, když to je už rok, prostě to uteklo a ted se to datum na mě kouká a já taky koukám. vyděšeně koukám, protože se bojím říct to, co bych chtěla, protože se nerada opekuju. stýská se mi. a nepřestávám vyhlížet. a bojím se, že už nepřijde a přitom vím, že to nejde.tak prostě koupím kytku a půjdu zapálit svíčku. a budu se snažit moc na to nemyslet a jen se usmívat pro to, co bylo. a že to bylo fajn. každá věta. vzpomínky, nečekatý vybafnutí té debilní skutečnosti.
a co ted uděláš, katko? naprostá bezmoc. bezmoc se vrátit. at už je to kamkoliv.
jak strašně rády bych se vrátila. o rok, o rok a týden.
vidím tvoje vlasy a vím, že když sklouznu níž, tak to nejsi ty.
a tím to asi ukončím. není, co k tomu říct víc. protože to bolí.
tak.
Komentáře:
Přidej komentář
<< Domů