Poslední záchrana
smutné myšlenky,smutné povídky..
Na chodníku sedí němá dívka. Je sama a nikdo jí nehledá
Sedí tam už celou věčnost. Pláče do dlaní a nevnímá svět. Její mysly je prázdná jako celý její život. Náhle se z noční oblohy začaly snášet vločky sněhu. Padají jí do vlasů a tam pomalu tají, ale ona si toho nevšímá a dále sedí v tom mrazivém počasí. Pak k ní však někdo přikročí. Klekne si k ní a chytne jí za ruku. "Co tu děláš v takové zimě?" jeho hlas je klidný a chlácholiví. Ona se na něj podívá svýma zelenýma očima a je jí hnědé vlasy jí spadnou do tváře. "Pojď semnou." Pomalu jí pomůže na nohy, odsune jí vlasy z tváře a usměje se na ní.. Ona na něj jen hledí a v očekávání a ve víře, že jí pomůže, jde sním. Do temnot jí vede ta mrtvá duše. A ano, ona už ví, že nikdy nevyjde......
