Samotná
Sedím tu na střeše a tiše bloumám
o příběhu,který povím já Vám
Příběh byl o dvou lidech co měli se rádi
nebyli to manželé ani snoubenci
nýbrž jen hodně dobří kamarádi
co měli si vždy co říci
Však jedné noci¨,kdy svítil měsíc
jenž odrážel se krásně v rybníčku
on, chtěl jí vyjít vstříc
a koupil jí červenou kytičku
Ona začala plakat, plakala stále a pořád víc
nechápal jí,ptal se,, co se stalo?"
a ona jen mlčky,hodila do rybníčku svůj střevíc
ptal se ,,Copak je to pro Tebe málo?"
Ona jen zahleděla se do vody a dál
,,Skočíš mi pro střevíc a já budu Tvá"
prohlásila a on vůbec neváhal
skočil dolů a pod vodu plul
za chvíli střevíc na souši byl
však kde je on kam zaplul?
On na souši nebyl
Voda ho pohltila a jeho bezvládné tělo
plulo po hladině a přeci jen chtělo
Trochu lásky a něhy od té dívky
které koupil rudou květinu
dělal si plané vyhlídky
chtěl s ní mít rodinu
Však ted je všechno jinak
a ona tam jen sedí s květinou v ruce
Byl to osud?mělo to být tak?
nebo jenom ona to chce?
Sedím na střeše dál a dál
koukám na nebe
a dál si povídám
ten příběh, pro Tebe..
