Zničená a zlomená
Do krve

drásám svoji duši.
Kolik bolesti pojmou moje oči.
Až naplní mé srdce temnota?

Sama sebe stále mučím.
Utápím se v bolesti.
Nehledám cestu

z minulosti.
A nikdy zpět se nevrátím.

Uvrhnu se v nekonečnou propast.
A dole roztříštím se na kusy.
Tak jako padající slzy.
Uvolňující smutek i zlost.

Bloudím, v temnotě ztracená.
Brzy už nebude pomoci.
A já zakřičím do noci.
Prázdnota nebolí, prázdnota je skutečná.