Na prsou úzkost,
a v hlavě nejspíš prázdno.
Klaním se Vaše výsost,
u srdce ledové království - chladno.

Po zádech mrazení,
zatíná do mě zuby.
Tak hažte na mě kamení
nebo na mou čest sázejte duby.

Vítejte v náručí chladu,
bez pocitu viny viňte mě.
A kujte proti světu zradu,
jen prosím už beze mě.