Podej mi ruku a pevně stiskni
navěky,
s úsměvem přijdi mi naproti
v ústrety,
a buď mým světlem v temnotách,
v trápení,
já budu zas tvojí jiskrou a to se
nezmění...

Buď mým okamžikem v stříbře
lesku,
i okamžikem dnešních
zítřků,
andělem na cestě k nebeský bráně
v oblacích,
pevným, jasným slovem, co se zpět
nevrací.

Moje motlitba, štěstí rozptýlené
po světě,
nic a přesto všechno na týhle
planetě,
Buď mi přítelem, rádcem, nejmilejším
člověkem,
se kterým můžu prohlásit: „My se
nespletem!!!“