Chybí mi

cítit

jak usínám s tebou

jak pevně mě k sobě tiskneš

jak nádherně voníš

jak se ti zvedá hruď pod tvým dechem

a nepatrně hýbe i mým tělem

a pak

znenadání

ztěžknou ti ruce

jakoby jsi na mé tělo

ledabyle pohodil noviny.

Chybí mi

cítit

jak se probouzím vedle tebe

jak pevně mě k sobě poránu přitiskneš

jak nádherně voníš

jak rozespale mžouráš svýma očima

a ještě spícími rty líbáš mě na spánky

a pak

znenadání

usměješ se očima

a řekneš "dobré ráno"

jakoby jsi celý den

potáhl novou tapetou.

Chybí mi

cítit

jak se cítím když jsem s tebou

jak snažíš se mě rozesmát každou větou

jak nádherně voníš

jak umíš neříct že máš mě rád

a vychutnáváš si mé tápání a rozpaky

a pak

znenadání

rozsvítíš můj svět

zvláštním gestem trochu směšně

jakoby jsi mě zabalil

do krepového papíru.

A já byla tvůj dárek.

Chybí mi.

To všechno a ještě víc.