V mlžném třpytu, v deště lesku,
já podlehla jsem svému stesku,
když v přívalech vod šera noci,
jsem propadla se do bezmoci.

Za bičování deštných proudů,
jen pro rozsudky lidských soudů,
za klapotání bubnů deště,
jsem nechtěla víc žíti ještě.

Za ztráty vší své zbylé síly,
jsem přejela si ostřím žíly,
a při bouřkovém burácení,
se oddávala krvácení.

Až pod lesní stříškou ze stromů,
mne obklopil hlouček démonů,
a za tance blesků, v smutných průvodech,
mě odvedli s sebou pryč, na druhý břeh.