22.Duben 2013

Kdyby byl podzim..
Koukala bych z okna a šla se zavrtat do listí
Všude by bylo červenooranžově
A téměř teplo..

Ne

Je něco mezi zimou a jarem..
Něco mezi začátkem a koncem..
Něco mezi životem a smrtí..

Na chodníku není měkké listí..
Je tam štěrk..

Hrají mi rekviem..
A v těch pár taktech
slyším svůj nezvladatelný pláč
a každý tón jako by mi rval vnitřnosti
rozžhaveným hákem z těla..

Bůh ví, že si zasloužím..
Všechno utrpení, který mi nachystal..
Jsem připravená ho snést?
Bůh existuje,
kdyby nebyl
CO BY MI ZBYLO?
Strach z budoucnosti.

Nemám nic..
Ty to víš a proto pláču..
Slyším tu výtku ve tvém hlase..
A tajně doufám,
že ve tvém soustředěném pohledu
občas zahlédnu známky citu..

Potřebuju tě!!
Jsem sobec..
Potřebuju abys mě miloval..

Vím, že mi ještě nezorumíš..


"Jsi jako hadrová panenka..
Tak bezmocná..
Tak oddaná..
Tak nádherná..

ŠŠŠŠŠ…

Neplač..
Já tě miluju..

Stydím se, že ti nemám co nabídnout..
Stydím se, že si tě nezasloužím..
Stydím za to, že mám radost z té chvíle ticha..
Konečně můžu do koupelny,
přemýšlet o tom jak se všechno hroutí..
Jak je všechno jinak než sis myslela..
Jak je to všechno zamotaně těžký.."


Kategorie: Životní moudra | vložil: macicek80 ¤