Chuť cigarety hořkne v ústech..
Pach zoufalství táhne se pokojem
a víno chutná jako jed.

A tady jsem teď
pošlapaná nenávistí tvé lásky,
zneužitá tvým bojem za vlastními cíly,
zapomenutá osudem..

Vše, co kdysi bylo mým snem,
rozplynulo se před mýma očima
Je tohle život?
Takhle to končívá?
Já takhle prostě nechci žít..

Chci si zapálit
a cítit klid
Chci se opít
bez pocitu, že je to naposledy..
Rozumíš mi?
Není třeba vzdělání či vědy,
abys tohle pochopil
Vidíš mě vůbec?

Jsem z cigarety dým,
co hořkne na rtech
na kterých - už je to dávno
vídávála jsem smích..

Jsem sklenice vína u tvého počítače.
Ta, která vedle tebe pláče.
Ty mě však neslyšíš..
A to je ta chvíle, kdy vše je špatně
A je jediná cesta ven.

Spálit všechny mosty, začít znovu
a zavřít knihu

s tímto příběhem...