Snad horečka vlezla mi příliš na mysl,
jsem králem hlupáků.
Na koho nerozum svádím?
Se špetkou ironie dvořím se ve větách, jenž mají dvojsmysl...
Náklonost dávám ti v náznaku a ty nic nevidíš.
Zraněná hrdost léčí se hůře, než smrt.
Neznalost (ne)přítele staví mě v nevýhodu,
víc než bys řekl.
Dvě protikladné tváře strachu, jak dobro se zlem v doprovodu
Kdo by se pro nic všeho zřekl?
Ty snad?