Nikdy nespadnu dolů, i když se to stává.
Nikdy se nepřestanu bát.
Nikdy nebudu ta, která ti mává
a nikdy nebudu brečet, když tu budeš stát...
Už tolikrát jsem to vzdala, promiň, já musela...
Už tolikrát jsem tě opustila, ale já to tak nechtěla.
Snažím se vyhýbat ti, nesmát se a nemluvit...
Už tisíckrát jsem se za to...chtěla konečně omluvit...
Znáš ten pocit, když to někdo schází?
Jako, když si někdo s tvými city hází...
Bezradné srdce a ještě hloupější hlava,
kdy ti konečně dojde, že tě mám ráda?
17.04.2010 07:05:54, smolicek.v
Vždycky a to je pravidlo,
pokaždé když padneš dolu.
Můžeš byt anděl či zlobidlo,
už není usměv,už nejste spolu.
Můžeš se snažit,plakat i prosit,
zbude jen prázdnota,tma a slzy.
Zmizela laska,na patře hořky pocit.
nevracej lásku,na smrt je brzy...
Dívej se vedle a hlavne na cestu,
bude vše hezčí i krásnější den.
udělej ze sebe mladou a třeba i nevěstu,
To,já Smolíček přeje krásny den..