Chci plout k břehům nepoznaným
toužím zbavit se svých pout
jenomže před sebou samým
neskryje mě žádný kout
Čas té touze krátí z nouze
intermezza bezcenná
v kterých pouze z dálky dlouze
rezonuje ozvěna
V půlnoční tmě zkamenělá
mysl ani nedutá
ta pouta jsou rozechvělá
až k prasknutí napnutá
Matní barvy
se mění v prach
v hlavě mi zní: "osudová.."
na palčivých klávesách.