Pochmurná touha,
tiše klepajíc na dveře.
Říkáš si proč ?
Otázky na které neznáme odpověd´.
Ráj pastevců zbloudilých duší.
Místnost zahalená pod rouškou dýmu.
Ticho.
Záblesk okamžiku.
Rána.
Stále nevíš?
Zkus mě pochopit,
proč sedím tiše v koutě.
Se sklenkou v ruce,
Nic neříkajíc pozoruji dění kolem sebe.
Vidím jen vzpouru myšlenek,
Tlak na okolí,
Lidskou nenasytnost.
Snažíš se jí odlišit,
Přitom jsi jen lacinná kopie.