Dnes pohlédla jsem opět..
Slunci do tváře..
Do té božsky linoucí se nepopsatelné záře..
Naplněný sen,
co zlobu rychle páře..

Nitku po nitce..ji odstřihuji..
A zahazuji..
Věř mi "příteli"
zpět ji nenaváži..

Své dveře opět zavírám..
A navždy zamykám..
Však čistým duším, to málé okýnko..
S tou bílou záclonkou..
..Otvírám..

Květinou je přivítám..

Svůj porecelánový sen..
..nechám dnes si zdát..
..V slzách se schovám..
..Pro dnešní noc..

..A možná..
mi je ráno..někdo..
svou hřejivou láskou
..osuší..