Je mi zle a brečím,
v prachu tady klečím.
Chci vstát a moci jít,
najít ve své duši klid.

Najít náruč láskyplnou,
zatím dny hrůzy ve mně plynou.
Zadívám se na nůž ostrý,
skončit trápení, jak prostý.

Bojuji s pocitem zda ještě žít

,
nebo od této bolesti

odejít.
Jdu dlouhý čas mimo své tělo,
umřít nejednou se mi zachtělo.

... a chce ...

Kde najít sílu a bojovat,
život začít trošku milovat.
Ne, nenacházím žádných sil,
nechci již prožívat těchto chvil.

... nekonečných ...

Trpký život, slané slzy,
jak to bolí a moc mrzí.
Tento svět je mé duši cizí,
tak ať již ta muka zmizí.

Je asi jen jediná cesta,
odejít a to nejen z města.
Ale z tohoto života celého,
neboť nepoznám již nic milého.