Mráz mi přebíhá po zádech...
slova utichaj v prázdnej vzdech,
odrážej se na stěnách,
mění se v smutek a strach.

Noc šíří tmu i do duší,
to nikdo ani netuší,
co stane se v příštích hodinách,
den mění se v smutek a strach.

Nemoc a smrt se netají,
lži divné být se nezdají,
nic krásného není ve snách,
 i ty.. mění se v smutek a strach.

Ruce, nohy, tělo vadne,
duše, mozek, srdce chladne
a ve vzduchu rozvířil se prach.

Život se změnil v smutek a strach.