13.Listopad 2012

Ukradl jsi mi úsměv,
z mojí tváře.
Ted jak anděl, bez svatozáře.
- vždyť to nejsem já -

Ukradl jsi mi srdce,
z mého těla.
Ano já vím, vždyť jsem to, tak chtěla.
- tak nech si ho –

Ukradl jsi mi jiskry,
z mých očí.
Nic neříkej, to už mi stačí.
- lháři ?! –

Ukradl jsi mi smích,
z mého hlasu.
Tak nech ty dlaně v těch mých.
- vždyť já se třesu –

To nevidíš?

Neboj, já se nezlobím..

Ale nekraď mi naději..
a zkus, prosím
ukrást ještě pár minut lásky
zkus prosím
ukrást kousek minulosti..

A neřikej, že to neumíš..
vždyť kolik jsi mi toho ukradl,
snad ani netušíš..


Kategorie: Životní moudra | vložil: macicek80 ¤