Tvé oči mě bodají u srdce

/příjemné lásky bolení/

vezmu tě lehce za ruce,

pohladím a stisknu..

Mlčím a nechci už víc promluvit v tu chvíli,

kdy celý svět se scvrkává do tvé modré duhovky

a všechny mé city proudí mezi liniemi v otiscích našich prstů,

vroucně a žádostivě..

        V blízkosti tvého těla

cítím se zvláštně rozechvělá

chce se mi brečet i smát

chce se mi s tebou si hrát

ukrást vůni z tvých skrání

lehnout si do tvých dlaní

políbit tě na víčka

být zase malá holčička..

Mlčím a bráním se dojetí

/uklidňující chvíle/

schoulená ve tvém objetí

prosím o nekonečno..

Pro tuto chvíli dáváš mi vše, po čem toužím

a nežádáš nic na zpět, možná si ani neuvědomuješ,

jak moc pro mě tvá přítomnost znamená,

jak moc jsem si přeji znovu to zažít,

znovu uniknout světu..

/na okamžik/