Zeptej se mě, jak se mám a já ti povím, že je mi skvělě.

 (Trochu moc slaně se usmívám a schovávám šrámy na svým tělě).

Zeptej se mě, kolik je hodin a já ti povím, že není kam spěchat.

 (Dobře však vím, že je příšli pozdě, své chyby spravovat).

Zeptej se mě, kolik je mi let a já ti povím, že jsem ještě mladá.

(Však nazpět toužím pootočit svět a začít někde znova).

Jen se mě neptej na co myslím, když mi tečou slzy. Neumím tak dobře lhát...

 (Řekla bych Ti, že není vůbec brzy, protože je příliš pozdě, svých chyb litovat).