Život není, jak se zdálo

jen růžová zahrada,

někdy stačí hrozně málo

a zamrzne nálada.

.

Život dává, však i bere

a na dluh vám nepůjčí,

na růžích vám neustele,

nehýčká vás v náruči.

.

Vybírá si kruté daně,

za to, že vám cosi dal

a to vždycky nečekaně,

sekne drápem a jde dál.

.

Život není, jak se zdálo

jen růžové opojení,

někdy stačí hrozně málo

a co bylo, už tu není.

Tma pohlcuje mojí duši..
Světlo naděje dohasíná..

Mysl již tuší, že srdce už si nezazpívá..

Bolest ve mě křičí..
Oheň spaluje sny..

Radost se strachem krčí..
Už nenamaluje další dny..

Tělo chřadne, duše bledne,.
Zemřelo láskou, to srdce neposedné..

Dusím v sobě
svůj smutek
svou zášť..

Občas se ptám
sama sebe:
Proč ukrývám
svůj pláč?

Ukrytý
za rouškou noci..

Objímám peřinu
v neklidném spánku
tiším vzlyky
polštářem z oblaků..

Ráno se usmívám
za závoj přetvářky
své city dám..

Čím víc mi ublížíš
tím víc se směji..
Navenek klidná
však uvnitř umírám..

Bezmocnost mě ničí..

Po tvářích kanou mi slzy..

Marně zlost má křičí..

Přijde to později? Či brzy?

.

Cosi se snáší z nebe..

Ta křídla - víří prach..

Až z toho pěkně zebe..

Až z toho čiší strach..

.

Zatím se drží kousek stranou..

Ta přítomnost mě drtí..

Kdy hodlá projít zpátky branou?

Černý anděl smrti..

Zahalena ve lži ze sametu

křehké, jak vlákna pavučin..

Skrývám pravou tvář světu

svůj smutek, žal i splín..

.

Hra maskování slovy,

zoufalou duši svírá bol..

Jak vězeň, zvyklý na okovy,

odolám tlaku mlýnských kol?

.

Zvažuji každé slovo, větu..

Trpím, jak vězeň za zločin.

Halím se stále do sametu

tkaného ze lží z pavučin..

Nedozírná pustina,
kterou beznaděj svým domovem nazývá..
Jen teskný zpěv a nářek andělů
se odněkud zdáli ozývá..

Mí démoni zde mají úkryt
a příbytek svůj..
Tohle místo nehledáš,
však zastav se na chvíli, prosím stůj..

Nenajdeš tu radost
a barevné kvítí..
Jen jedna svíčka na hrobě mých nadějí
tu mihotavě svítí..

Pouze bodláčí a stromy bez listí
tu kdosi zasadil..
Žít v prázdnotě,
to vždycky můj osud, lásko byl..

Až tohle místo,
co peklem se zve, opustím..
Ten jediný plamínek
ve věčné temnotě uhasím..