
"Je špatné, když se neumíme podívat lidem do očí,
ale mnohem horší je, když nemůžem.."
Nejbolestnější je vedle někoho sedět,
letmo se ho dotýkat,
plakat pro něj v nocích...
a vědět, že nikdy
nebude váš.
Chladný je svět kolem nás...bývá trpké co chutná sladce.
Jít hleda štěstí, co z toho, jenom pícha po níž bolí srdce.
Teď vrátit se a pochopit, že jsme tam dávno měli stát,
že jsme byli jejich naděje, jejich touha zůstat žít!
Andělé si pro ně přišli...
Už zhasl plamen jejich svíce, to my nebyli na blízku, když přestalo být jejich srdce.
Sama ve svých slzách ztracená, už nevidím tam svýho tátu,
zbyli po něm jen vzpomínky
a stará fotka v rámu.
Jediné co mi teď schází jsi Ty.
V hlavě mi zníš a všude tě vidím,
kolem mě je spousta lidí, ale jinak sem tu sama...
Snad bych uměla zapomenout, ale já vlastně nechci!
Jediné co mi teď schází jsi Ty...
tak přijď a zůstaň!
Tak zavři oči a v slzách zapomeň, že nepřišel a nepřijde už víc.
Nemysli na šedý smutný den, teď už je noc... Život jde dál!
Poslouchej ticho, spi a zapomeň... Na jeho oči, tvář a vlasy.
Na všechno,,, na smutné i krásné chvíle, na slova jenž Ti říkal
Vždyť přijde nový,,, hezký den. On bude taky sám...
Tak se prosím netrap a zapomeň!!!
Chtěla bych, abys jednou přišel a řekl, že jsi našel pro sebe tu pravou, a že chceš být stále jen s ní, abys s ní byl šťastný. Abys prožil chvíle, kdy o tebe nikdo nestojí, abys poznal co je to láska a jak dokáže být krutá.
Chtěla bych, abys pochopil, že neexistuje pouze ONA, abys prožil opravdový život se vším, co k němu patří. Abys zažil chvíle, kdy z tebe potečou potučky potu, protože jsi se bál právě o ní!
Chtěla bych, abys prožil spoustu krásných chvil, které by se měli opakovat, abys ochutnal i tu hořkou chuť, jakou má zklamání...
Chtěla bych, abys byl stále s ní, v dobrém i zlém a nikdy jí neopustil uprostřed rozehrané hry, aby jsi poznal, co je to opravdové štěstí po jejím boku...
Chtěla bych, aby ses zamiloval do ní, ale vím, že to nikdy nebudu já...
Někdy je opravdu lepší zůstat jen přáteli,
alespoň se Vám nemůže stát,
že se navzájem omrzíte...
a nebo, že se jenou ráno probudíte a zjistíte,
že už toho druhýho nemilujete!!!
Kdyby si člověk uvědomil...
že pokaždé, když se s něčím loučí,,
že konec je začátkem něčeho...
možná krásnějšího,
nebyl by nikdy tak neštastný.
Někdy je lehčí,
volit mezi životem a smrtí,
než mezi láskou a přátelstvím.
Při první volbě volíš většinou Život...
Při druhé volbě Lásku i Přátelství...
... a Smrt???
Tu volíš, nemáš-li možnost volby druhé.