Publikováno: 16.Únor 2008
v 19:50



Autor: monica.angel

komentáře (0)
16.2. Můžeme to vrátit...
Uz od malicka nas nasimi zivoty provazi spousta lidi. At jsou to rodice, kamaradi, nebo ucitele. Kazdy z nich v nas neco zanechava. Kdyz jsi do meho zivota prisel ty dal jsi mi neco, co nikdo z nich.. Dal jsi mi ty nejkrasnejsi pocity.. Lasku, stesti, ale dal jsi mi i neustaly strach, ze o tebe prijdu! vzpominas, co jsi mi septaval, jak jsi me objimal, chranil, nevydrzel jsi ani minutku bez polibku.. To ty jsi me tohle vsechno naucil! A ja jsem porad silene zamilovana. Chci to vsechno, chci tebe ani nevis jak moc! Uz jsme spolu dlouho, ale ja te kazdym dnem miluju vic a vic! Strasne se mi styska! Mozna, ze to jeste muzeme vratit! MILUJU TE TY NEVIS JAK MOC MILACKU MUJ

Komentáře

« Domů | Přidej komentář