Publikováno: 23.Říjen 2007
v 20:37



Autor: monica.angel

komentáře (0)
23.10. Strach...pravda..zpoved...

Hvezdicko moje,

zacinam mit o sebe strach, protoze jsem hrozne moc  nebezpecne rychle a hodne zhubla, nevim proc, nemuzu jist, mam nervama sevreny zaludek, takze nejim.

Mozna je to proto, ze mi chybis a mam z toho depky, nebo je to z toho ze mam strach z budoucnosti.

Je mi spatne, boli me hlava, na nic nemam chut, a kdyz me nikdo nevidi tak porad jen brecim. Chci uz byt s tebou, ale bojim se toho. Vadi mi ty tvoje stavy, kdy mi nepises cely dny, az budeme spolu v CR, a ty tohle budes delat dal, tak koncim. Psala jsem ti ze chci byt stastna, a tohle stesti neni... Jestli to tak bude pokracovat tak koncim, ublizuju tim sama sobe protoze si to davam za vinu.. Asi ti nejsem dost dobra, asi me tak moc nemilujes, kdyz si me nevazis a zapominas na me. A to je docela zavazna vec. Dulezita vec. Je to moje vina, asi si uvedomujes svoji lasku malo..

Ja se celou dobu snazim ti dokazat, ze umis milovat a at se nebojis milovat. Bohuzel jsi poznamenany minulym vztahem. Chtela jsem ti pomoct to prekonat a dokazat ze umis milovat, ukazat ti jak je laska nadherna, ukazat ti to kouzlo. Ale ty to asi nechces. A to me mrzi, je to vsechno moje vina.

Proto se asi nechtene trestam tim, ze nemuzu jist. Nedokazu zacit jist, zacnu jist asi asz uvidim ze jsem se potrestala dost.

Je to nebezpecny. Lasko moje... jsem cela tvoje, jen ty se tomu porad branis...

Mam strach..

Miluju te

Komentáře

« Domů | Přidej komentář