Vite jake to je kdyz milujete nekoho koho nemuzete mit? Tak takhle se ja presne citim, je to jako kdyz neco chcete ale nemuzete to mit... Proc? Protoze to neni ve vasem osudu.. ale proc? Muzeme to nejak zmenit? Muzeme opravdu dostat to co chceme? Nebo se jen trapime zbytecne... a budeme se trapit az do ty doby nez zemreme.. nebo se nam dostane toho stesti ze to dokazeme prekonat, dostaneme opravdu to po cem jsme tak moc touzili... Je to mnoho otazek a jeste vice odpovedi.. ale jak to ulehcit? Asi tak ze se tim prestaneme zabyvat.. a zacneme az prijde ta prava chvile... Ja na ni porad cekam a mezitim si v hlave urovnavam co a jak.. Ceka me tezke, velice tezke obdobi.. a tady, v nemocnici, mam hodne casu na premysleni.. Tak mi drzte palecky.. diky..

Komentáře

« Domů | Přidej komentář