Jsem jako pouštní písek, co vane temnotouJsem dívkou v růži zakletouJsem jako říčka, co běží stále dálJsem strom, co stojí v poli sámJsem ohněm, co vše spalujeJsem mráz, co na okna malujeJsem zemí, co všechno dáváJsem větrem, při němž ohýbá se trávaJsem kráskou i zvířetemJsem stařenou i dítětemJsem smích i pláčJsem vše na co se ptášJsem vším, čím chci býtJsem vším, co chceš mítJsem tvůj život, smrt i osudJsem vše, co hledal jsi dosudJsem čarodějka, navždy tváJsem čarodějka, v tvém srdci ukrytá
VZPOMÍNKA
Vzpomínka na tebe je jako když se octnu v ráji srdce mě zahřeje však mysl ochladí miluju tě tak jak ještě nikdy nikoho a věř mi že tak, to zůstane na dlouho srdce mě k tobe táhne však mozek zase radí: "po každé holce sáhne" mě tím stejně neodradí srdci stejně neporučím když láskou hoří, jedině....že v plamenech lásky shoří....
Konec..??!
Stála na kraji propasti, dívala se dolů. V myšlenkách vzpomínala, jaké to bylo, když ještě byli spolu… Ten čas však pryč je, už nikdy ho neuvidí, jak se raduje… Nikdy..!!Nikdy!! To slovo je až děsivé, ale pro tuto chvíli se jí stalo osudné. Proč??!!!Ptala se sama sebe.. To jediné slůvko PROČ jí neustále znělo v hlavě. Cítila, že už nemůže dál, …najednou ho viděla , jako by před ní opět stál… Udělala krok vpřed …, její tělo bylo čím dál tím lehčí, z očí jí tekly slzy, ne však slané,ale krvavé, ty z duše uroněné..! Padá……., ale už brzy se s ním setká a bude opět šťastná……
PROČ….?!
Proč si říkal Miluju Tě, když si myslel na jinou? Proč si mi nedokázal říct promiň, nechtěl jsem Ti ublížit? Proč si sliboval věci které si nemohl splnit? Proč si říkal budeme pořád spolu,i když už si byl s ní? Proč si zničil naši lásku, když si věděl jak mi to ublíží? Tak proč?
VÍRA
Tolik jsem v naší lásku věřila a na tebe se každý den těšila. Však ty jsi už přestal psát ne, nebudu si stále lhát. Ty mlčíš a já utírám slzy. Zklamal jsi mě příliš brzy. Snad chyby jenž byly mou vinou, mrzí mě, že díky tomu si najdeš jinou. A tak jen zlomené srdce budu malovat, pro toho kdo mě už nebude milovat… :o( Jsem hřích, ty hříchu nádoba, jsem horečka, Ty jsi má choroba, jsem láska, Ty lásky podoba, jsem prokletá a Ty jsi má svoboda... Dvě slova, osm písmen, čtyři samohlásky, Jen pár slabik, ale spousta lásky. Spousta lásky, kterou chci ti dát, K tomu hladit tvé vlásky a sladce spát… Milovat motýly, milovat vzduch, láska, ta zesílí, zlepší se sluch. Milovat úsměv, milovat hlas milovat jeho hněv, usmířit se zas, Milovat věrně, milovat nekonečně, nevidět černě, snít stále a věčně...
v 11:28
Autor: monica.angel
komentáře (0)
Jsem jako pouštní písek, co vane temnotouJsem dívkou v růži zakletouJsem jako říčka, co běží stále dálJsem strom, co stojí v poli sámJsem ohněm, co vše spalujeJsem mráz, co na okna malujeJsem zemí, co všechno dáváJsem větrem, při němž ohýbá se trávaJsem kráskou i zvířetemJsem stařenou i dítětemJsem smích i pláčJsem vše na co se ptášJsem vším, čím chci býtJsem vším, co chceš mítJsem tvůj život, smrt i osudJsem vše, co hledal jsi dosudJsem čarodějka, navždy tváJsem čarodějka, v tvém srdci ukrytá
VZPOMÍNKA
Vzpomínka na tebe
je jako když se octnu v ráji
srdce mě zahřeje
však mysl ochladí
miluju tě tak
jak ještě nikdy nikoho
a věř mi že tak,
to zůstane na dlouho
srdce mě k tobe táhne
však mozek zase radí:
"po každé holce sáhne"
mě tím stejně neodradí
srdci stejně neporučím
když láskou hoří,
jedině....že v plamenech lásky shoří....
Konec..??!
Stála na kraji propasti,
dívala se dolů.
V myšlenkách vzpomínala,
jaké to bylo,
když ještě byli spolu…
Ten čas však pryč je,
už nikdy ho neuvidí,
jak se raduje…
Nikdy..!!Nikdy!!
To slovo je až děsivé,
ale pro tuto chvíli se jí stalo osudné.
Proč??!!!Ptala se sama sebe..
To jediné slůvko PROČ jí neustále znělo v hlavě.
Cítila, že už nemůže dál,
…najednou ho viděla ,
jako by před ní opět stál…
Udělala krok vpřed …,
její tělo bylo čím dál tím lehčí,
z očí jí tekly slzy,
ne však slané,ale krvavé,
ty z duše uroněné..!
Padá…….,
ale už brzy se s ním setká
a bude opět šťastná……
PROČ….?!
Proč si říkal Miluju Tě,
když si myslel na jinou?
Proč si mi nedokázal říct
promiň, nechtěl jsem Ti ublížit?
Proč si sliboval věci
které si nemohl splnit?
Proč si říkal budeme pořád
spolu,i když už si byl s ní?
Proč si zničil naši lásku,
když si věděl jak mi to ublíží?
Tak proč?
VÍRA
Tolik jsem v naší lásku věřila
a na tebe se každý den těšila.
Však ty jsi už přestal psát
ne, nebudu si stále lhát.
Zklamal jsi mě příliš brzy.
Snad chyby jenž byly mou vinou,
mrzí mě, že díky tomu si najdeš jinou.
A tak jen zlomené srdce budu malovat,
pro toho kdo mě už nebude milovat… :o(
Jsem hřích, ty hříchu nádoba,
jsem horečka, Ty jsi má choroba,
jsem láska, Ty lásky podoba,
jsem prokletá a Ty jsi má svoboda...
Dvě slova, osm písmen, čtyři samohlásky,
Jen pár slabik, ale spousta lásky. Spousta lásky,
kterou chci ti dát,
K tomu hladit tvé vlásky a sladce spát…
Milovat motýly, milovat vzduch,
láska, ta zesílí, zlepší se sluch.
Milovat úsměv, milovat hlas
milovat jeho hněv, usmířit se zas,
Milovat věrně, milovat nekonečně,
nevidět černě, snít stále a věčně...
Komentáře
« Domů | Přidej komentář