Chtěl bych...

05.Duben 2009

Tak strašně moc bych si to přál. Má vroucná prosba. Jedna jediná. Nic jiného mě nedokáže naplnit tak jako toto. Ačkoli je jen myšlenka, je pro mě postačující. Jak jen to vyjádřit. Zmínit se. Bude lepší být nečinný, pasivní nebo zkusit jednat a riskovat? Mám dát v sázku něco na čem mi záleží, z čeho by mohlo vyklouznout něco lepšího? Nebo se držet toho co mám a dále neuvažovat?

Když už se rozhodnu konat, tak stejně nemám odvahu ani sílu. Dlouho mě zase nic takového nepotkalo. Taková nejistota, vina - nevina. Jsem viný vůči sobě samotnému? To také nevím. Nejlepší by bylo přeskočit zase za zeď, krčit se a nic nedělat. Jen přihlížet a doufat že vše zase přejde. Být maximálně nečinným a pasivním. Není to tak těžké. Je to ale moc ubíjející. Jen koukat, nehnout se z místa.

Poslední dobou hodně velký pokrok. Teda aspoň v mých očích. Trocha čerstvého vzduch udělá s člověkem moc. Dokáže úplně pročistit hlavu. Zjasnit vše. Vyhlídky jsou optimičtější. Určitá naděje v kterou se dá doufat. Může se stát oporou a opěrným bodem. Ač není hmatatelná, podpírá mě.

Chtěl bych zkrátka hrozně moc a naděje určitá je. Ačkoli nevím jak moc velká, ale stále vím, že existuje. Teď už je jen otázkou zda ji promarnit, či vzít vše do svých rukou a konat.

Uvidíme....

..... naděje umírá poslední..... prý.

napsal/a: mouse22 22:47 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář