Hnilost

12.Únor 2009

Hnilost, přebytečnost, nadbytečnost.

Jablko kutálejíce se dolů a dolů. Berouce příkrou stráň avšak velmi pomalu a pozvolna. Nepřipouštíc si že příkrý sráz přestane být za chvíli tak příkrým.

Dokutálejíce se až dolů, až úplně dolů. Na samé dno. Na dno dnoucí. Nijaké. Jak to tam vlastně vypadá? Nijak. Všelijak. Prázdně. Osaměle. Spokojeně.

To nikdo neví a asi ani vědět nebude. Jeden by to možná někdy chtěl okusit. Jeden ale asi neví co by to pro něj znamenalo. Zanechat všecko. Vše přenechat někomu jinému a pak už jen do věčnosti na druhou beze slov pozorovat. Bez síly zasáhnout a konat cokoli. Dívajíc se na vše co měl rád. Pak si asi jeden uvědomí jak málo se snažil a jak moc byl zbabělý. Jeden by si měl připustit že byl slaboch. Že téměř nic nedokázal a měl stále zavřené oči. Koukal, ale nechtěl vidět. Když už koukal, viděl jen málo. Výhled měl zahalen svou sobeckostí. Bez smyslu pro lidskost...

napsal/a: mouse22 21:53 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář