Ukradené sny

09.Srpen 2008

Chaos, pomatenost, dezorientace. Znovu a znovu, resp. stále a stále. Někdy více, někdy méně. Proč se projevit před někým, tak jak chceme i nechceme. Uvězňuji si tím akorát nadále cestu. Prostupnost je omezena. Není zcela důstojné ukázat se takovým způsobem, který mně samotnému se zcela hnusí. Omezovat někoho, dostávat ho do úzkých a nutit člověka aby se z něj stával na oko sobec a ignorant. Sám se dobrovolně ztrapňuje a zahání do spárů lži a přetvářky. Brát někomu jeho sen asi není úplně správné, ale když zřejmě není jiná možnost, když pravda je horší než lež. To už je asi konečný stav, naprostá fatalita. Už nenásleduje žádná cesta, žádný ukazatal či rádce, který radí jakým směrem se ubírat.

napsal/a: mouse22 12:54 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář