08.Březen 2021

Situace je hrozná! Ale její skutečné řešení se ignoruje!

   Katastrofický duchovní stav lidstva přivodil katastrofu v podobě pandemie, kterou v současnosti prožíváme. A proto bychom měli vedle všech opatření proti šíření viru myslet také na duchovní opatření, protože jen nimi můžeme eliminovat skutečné, vnitřní podhoubí této epidemie. A pouze na základě toho pak začnou nevyhnutelně polevovat také její vnější důsledky, proti nimž dosud neúspěšně bojujeme všemi těmi vnějšími omezeními a opatřeními.

   Pokud ale tyto věci nepochopíme, budeme je ignorovat a budeme se z nich vysmívat, kdybychom byť vakcinací zlomili pandemii, eliminujeme tím jen vnější důsledky, ovšem skutečné, duchovní příčiny problému zůstanou nevyřešeny. A proto časem nevyhnutelně expandují do vnější podoby nějakým jiným způsobem. A to způsobem ještě silnějším a drtivějším.

   To co v současnosti prožíváme a co v historii dosud v takovém obrovském měřítku nemá obdoby, bylo dávno předpovězeno různými proroky. Lidstvo bylo upozorňováno, že pokud nezačne na sobě intenzivně duchovně pracovat, nevyhnutelně nakonec dospěje ke katastrofě gigantických rozměrů, která bude vnějším zhmotněním a vnější manifestací jejich duchovně nemocného vnitra. Ale protože lidstvo ignorovalo tyto výstrahy, katastrofická proroctví se naplnila a my je v současnosti plně prožíváme na vlastní kůži.

   Vzhledem ke všem zmíněným skutečnostem je proto namístě zásadní otázka, jak tedy vlastně začít na sobě vnitřně pracovat a jakým způsobem se konečně pohnout duchovně dopředu?

   Pro všechny, kteří jsou schopni vnímat současné dění v jeho duchovně materiálním propojení a jsou ochotni začít se sebou konečně něco duchovně dělat si tedy uveďme to nejhlavnější, nejdůležitější a nejzásadnější, co by měli začít lidé rozvíjet.

   V první řadě bychom se měli začít těšit ze všeho, co nám přináší radost. Neboť náš Stvořitel chce, abychom se radovali a byli šťastní. A v jeho stvoření se skutečně nachází obrovské množství toho, co nám způsobuje radost. Toho, co nám způsobuje drobné, prosté a jednoduché radosti, ale také radosti obrovské a zásadní. Nikdo z lidí, a to ani v dnešní těžké době nemůže říci, že by je neměl a že by je neprožíval. Naše prožívání velkých i malých radostí bychom si však neměli nechat jen pro sebe, ale měli bychom je přetransformovat ve vděčnost. Ve vděčnost Jedinému, Velkému a Dobrotivému, který nám je všechny umožnil a umožňuje prožívat.

   Jednoduše řečeno, své prožívání radosti bychom měli posunout na vyšší úroveň tím, že ji přetavíme na vděčnost Nejvyššímu, který nám daroval naše bytí a umožnil nám žít ve stvoření se všemi jeho radostmi. Toto by si měl uvědomit každý člověk ve chvílích své radosti, a tímto způsobem by měl začít budovat svůj vztah ke Stvořiteli, vycházející jednoduše, prostě, nenásilně a zcela přirozeně z jeho vlastního vnitřního prožívání.

   Druhou věcí je pochopení principu dávání, činného v našem univerzu. Jde o zásadní princip, vycházející přímo do Stvořitele. A my se na něj zkusme podívat z jeho pohledu.

   Nejvyšší nám dal do daru naše bytí i celé stvoření proto, abychom se v něm radovali a byli šťastní. A aby naše radost a štěstí proudily ve formě díků zpět směrem ke Stvořiteli. Tímto způsobem je v základním principu dávání zároveň ukrytý princip braní. Kdo totiž dává, zároveň také nevyhnutelně něco dostává.

   No a my máme být podobní Stvořiteli. Máme se řídit jeho vzorem. To znamená, že také my se máme snažit v první řadě dávat, na základě čehož budeme nutně něco dostávat, i kdybychom snad nechtěli.

   Jací tedy máme v tomto směru být a jaké vnitřní naladění máme v sobě probudit?

   Máme být ochotni nesobecky dávat a pomáhat kde je třeba. Máme mít porozumění k utrpení jiných i k jejich slabostem.

   Toto znamená dávat! Dávat ve vší prostotě a jednoduchosti. Tím budeme správně stát ve velkém vesmírném zákoně dávání. A pokud budeme takto činit, naše bytí začne směřovat stále blíže ke Stvořiteli, jako ke zdroji všeho Dávání. V tomto spočívá celá podstata duchovní cesty člověka, a pokud by lidé toto dělali a takto žili, nikdy bychom nedospěli do současného katastrofálního stavu, ve kterém se dnes nacházíme, a který je jen zhmotněním a materializaci katastrofálního stavu našeho vlastního nitra, neschopného a neochotného správným způsobem dávat.

   Jakákoliv náprava vnějšího stavu je proto nutně spojena s nápravou stavu vnitřního! Vakcinace je jen potlačením vnějších důsledků bez řešení vnitřní příčiny. A tu je možné vyřešit pouze naší duchovní proměnou, protože bez ní získáme vakcinací jen částečný odklad a můžeme se připravit na další katastrofu.

   A celkem na závěr je ještě třeba zmínit třetí, velmi důležitou věc. Je jí zachovávání vnitřní čistoty! Je jí zachovávání čistoty myšlení a cítění! Zachovávání čistoty vnitřního života.

   Náš vnitřní život bychom tedy měli cíleně uzavírat před vším nečistým a cíleně do něj vpouštět pouze podněty čisté, dobré a ušlechtilé. Jen takové vjemy, city a myšlenky bychom měli ve svém nitru pěstovat a rozvíjet.

   Měli bychom být jako dobří zahradníci, kteří se v zahradě vlastního vnitřního života starají jen o kulturní rostliny, a vytrhávají z ní veškerou plevel. Neboť pokud je nitro člověka čisté, dobré a ušlechtilé, nemůže pak navenek, v podobě jeho slov a činů z něj vycházet nic jiného, než dobro, čistota a ušlechtilost.

   Závěrečné shrnutí je tedy následující: katastrofu v podobě celosvětové pandemie je možné definitivně porazit pouze zevnitř navenek. Jen odstraněním vnitřní duchovní příčiny, která expandovala navenek do podoby pandemie gigantických rozměrů. A tou příčinou je fatální ignorování principu lidské duchovnosti. Odstranění této příčiny spočívá v nezbytnosti respektování duchovního principu bytí, který by se měl u lidí projevovat ve třech, výše uvedených základních bodech.

   Prvním je prožívání radosti ze života, transformované do upřímné vděčnosti Nejvyššímu za to, že nám umožnil prožívat všechny radosti.

   Druhým bodem je nesobecké dávání, pomáhání a porozumění ve vztahu k utrpení i k slabostem druhých.

   A třetím bodem je vědoma snaha o zachovávání čistoty a ušlechtilosti vlastního vnitřního života.

   Jen takto stojící člověk je člověkem stojícím správné, který v Hospodinově stvoření směřuje ke štěstí a radosti, a ne k neštěstí a katastrofě.

ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/

Autor: othon v 17:43 | | Komentáře

02.Březen 2021

Aktivní a pasivní odpor vůči korona totalitě ze slovenského pohledu

   Slováci se v počtu úmrtí dostali na první místo na světě! Ale žel, jejich vláda i tak nechápe to, co by už pochopilo i desetileté dítě. A sice, že pokud se něco dělá úplně špatně, musí to mít nutně také zlé následky. Pokud tedy chceme změnu k lepšímu, musíme okamžitě upustit od toho, co děláme špatně a co nás přivedlo ke katastrofě.

   Odborníci byli od samého počátku proti slovenskému pojetí plošného testování, ale pan Matovič si ho prosadil, protože měl vysokou ambici stát se světovým lídrem v boji proti pandemii.

   Ještě na podzim v roce 2020, při prvním plošném testování, vrátila na protest proti němu primářka transplantační jednotky Národního ústavu dětských nemocí v Bratislavě Júlia Horáková státní vyznamenání Pribinův kříž II. třídy zpět do rukou prezidentky. Paní Horáková svůj krok zdůvodnila tím, že se jí hluboce dotýkají neodborná prohlášení, manipulace s fakty a nerespektování výhrad odborníků. Boj s pandemií se podle ní stal politickým bojem, založeným na populismu, lži a polopravdách. Proti plošnému testování se postavila také Slovenská lékařská komora, která ho doporučila jen v nejvíce zasažených regionech.

   Hlasy, ani protesty odborníků nebyly vyslyšeny, plošná testování se rozběhla a nyní se ukázalo, že odborníci měli pravdu. Panu Matovičovi se ale splnil jeho sen a on se stal opravdu světovým lídrem. Světovým lídrem s nejvíce testovaným obyvatelstvem na světě a s nejhoršími výsledky na světě.

   Šílená urputnost plošného testování však byla zapracována také do covid automatu, a tak se v něm dále pokračuje v sedmidenních intervalech. Ale čím více se testuje, tím je situace horší, až vzniká neodbytný dojem, že se virus šíří přímo tímto testováním. Nicméně vláda, postrádající logiku desetiletého dítěte, si není schopna tyto věci uvědomit a nechce s tím přestat.

   Šílený sedmidenní interval ustavičného plošného testování v rámci covid automatu však porušuje lidská práva. Tvrdí to nevládní organizace Institut lidských práv (ILP). ILP připravuje ústavní stížnost a začal také komunikovat s Evropským soudem pro lidská práva na základě důvodného podezření, že mnohá nařízení jsou v rozporu jak se zdravým rozumem, tak i s Ústavou SR, a jsou projevem svévole vlády.

   Tyto skutečnosti jsou dalším rozměrem selhání slovenské vlády, protože množství její proti epidemických opatření opravdu vykazuje jasné znaky porušení Ústavy SR, jakož také základních lidských práv. Je neuvěřitelné a možné snad jen na Slovensku, že ústavní činitelé, kteří při vstupu do své funkce kladli ruku na Ústavu a slavnostně slibovali, že ji budou ctít a budou se podle ní řídit, že tito takzvaní ústavní činitelé během pandemie mnohými svými nařízeními Ústavu SR porušují a obcházejí.

   A je tomu tak proto, že premiér a vláda se vydali jinou cestou! Cestou totalitních praktik! Vsadili na terorizování, vydírání, donucování a šikanu vlastního národa. Nekonečná testování nejsou totiž vůbec dobrovolná tak, jak je to všude jinde na světě, ale účast na nich je vynucována sankcemi.

   Kdo na ně nejde, nedostane modrý certifikát a bez něj nemůže jít do práce, na poštu, do banky, do městské dopravy, do autobusu, do vlaku, nebo dokonce do přírody. Takový teror nikde na světě neexistuje, protože všude se i přes boj proti pandemii do určité míry přihlíží k základním lidským právům a svobodám. Jedině na Slovensku je to absolutně popřeno! Jedině na Slovensku se z vlády stala fašistická junta, která ničí a terorizuje vlastní národ v domnění, že mu chce dobře.

   Nikdo nezpochybňuje nezbytnost boje s pandemií, ani žádná adekvátní opatření s ním spojené. Na druhé straně však stojí základní lidská práva a svobody, jakož také Ústava SR a nutnost řídit se jí za každé situace. Mezi těmito dvěma polohami musí vládnout proporcionalita. Všechna nařízení vlády musí tedy zohledňovat obě polohy. Naši moudří předkové to nazvali zlatou střední cestou.

   A právě touto zlatou střední cestou se snaží kráčet všichni ostatní kolem, jen slovenská vláda ne! Jen slovenská vláda hrubě popírá nutnost proporcionality moudrého kompromisu mezi nevyhnutelnou společenskou potřebou bojovat proti pandemii na jedné straně, a mezi nezbytností zachovávání základních lidských práv, svobod a ústavy na druhé straně.

   Slovenská vláda se podobá koni s klapkami na očích. Nehledí ani vlevo, ani vpravo a jde fanaticky jediným směrem, bez ohledu na všechno ostatní. Bez ohledu na nesouhlasná stanoviska odborníků, bez ohledu na vydírání, teror, zastrašování a šikanu národa, i bez ohledu na jakékoli protiústavní přešlapy. A proto se Slovensko v současnosti nachází v covid totalitě, jaká nemá na světě obdoby! Národ je rozdělen na takzvané "odpovědné", kteří jsou ochotni dát se neustále testovat a na takzvané "nezodpovědné", kteří již mají celého toho testování které k ničemu nevede plné zuby. A protože každá totalita křiví společenské vztahy, začíná se množit udavačství a projevuje se tak, že ti "zodpovědní" udávají ty "nezodpovědné" podobně, jako Pavlík Morozov udal vlastní rodiče za dob nejtvrdší stalinské totality a byl za to náležitě oceněn.

   Totalita je však něco, s čím se nelze smířit a proti čemu je třeba bojovat! A bojovat proti ní se dá dvěma způsoby. Buď přímo nebo nepřímo. A my si nyní něco řekněme o každém z nich.

   Dříve ale než začneme je si třeba uvědomit, že zde nejde o nějaké nabádání k odporu vůči všem opatřením vlády. Pokud jsou proporcionální a rozumné, mají se dodržovat. Pokud jsou ale neproporcionální, ba až vyšinuté a odporující zdravému rozumu, je se třeba buď otevřeně postavit proti nim, nebo je třeba ignorovat. Pokud je totiž vláda pouze fanaticky jednostranná a ztrácí při svých opatřeních jakoukoliv soudnost a proporcionalitu, je pak povinností občanů samotných tuto proporcionalitu nacházet a řídit se jí.

   Nyní tedy můžeme přejít k aktivnímu odporu vůči pochybným vládním opatřením. A nejlepší bude, když si uvedeme příklad. Pokud chce člověk chodit do práce, musí se zaměstnavateli prokazovat každých sedm dní negativním testem, co znamená, že se musí dát každý víkend testovat.

   Jistě ale v práci znáte kolegy, kteří toho už mají dost a nesouhlasí s tím, protože už mají bolavé nosy a teče jim z nich. Stačí, aby se tito lidé vzájemně dohodli a nedali se jeden víkend testovat. A čím jich bude více tím lépe, protože pokud přijdou do práce a řeknou, že s testováním již více nesouhlasí, při větším počtu bude zaměstnavatel bezmocný a musí je nechat pracovat pokud nechce, aby mu jeho provoz nezkolaboval. Dosud je totiž stále vyvíjen pouze tlak zaměstnavatelů na zaměstnance, ale je možné to i obrátit a vyvinout tlak zaměstnanců na zaměstnavatele. Stačí jen, aby lidé měli kuráž a vzájemně se dohodli.

   Všude v okolních státech je testování dobrovolné a ani já osobně nemám nic proti tomu, pokud se lidé chtějí dát otestovat. Pokud ale jsou každý týden násilím donucovaní státem a zaměstnavatelem pod hrozbou ztráty zaměstnání, je to něco neuvěřitelné, co se absolutně neshoduje s demokracií. A právě proto tyto totalitní praktiky napadla již zmíněná nevládní organizace Institut lidských práv.

   Za aktivní odpor je také možné považovat například i tuto iniciativu: https://blog.hlavnespravy.sk/25641/otvoreny-list-vyzva-premierovi-a-vlade-sr-pripojte-sa/

   A teď se podívejme na pasivní odpor vůči opatřením vlády proti epidemii. Jde o jednoduchý bojkot všeho toho, co odporuje zdravému rozumu a je absolutně nepřiměřené, protože je to jen fanaticky a totalitně jednostranné.

   Vezměme si například zákaz cestovat veřejnou dopravou bez negativního testu. Hitler v Německu zakázal kdysi vstup do veřejné dopravy lidem se žlutou hvězdou. Na Slovensku dovoluje Hitlerovič vstup do veřejné dopravy jen lidem s modrou hvězdou. Jaký je v tom rozdíl? Žádný! Je to něco nevídané, co nemá na světě obdoby! Kvůli zvrácenosti tohoto nařízení musí být svobodomyslnými lidmi ignorováno! Pokud totiž vláda vydává šílená nařízení, tak alespoň obyčejní lidé musí přece zůstat normální!

   A další podobnou vládní perličkou je například zákaz jít do přírody bez modré hvězdy. Tato šílenost byla určitou dobu platná, ale nakonec si to i samotná vláda uvědomila a zrušila ji.

   A jen ten, kdo má modrou hvězdu může jít do banky, může jít na poštu, může jít k lékaři, může dát děti do školy, a podobně. Naštěstí národ si ještě zachoval zdravý rozum a kde se dá tato nařízení potichu ignoruje. Dokonce i mnozí policisté jsou doslova zhnuseni z toho, jaká šikana občanů se dnes od nich vyžaduje.

   Slovenský národ tedy už v podstatě nastoupil sobě vlastní cestu pasivního odporu vůči obludné vládní corona totalitě, která je v její speciální slovenské verzi plně srovnatelná se všemi ostatními dosavadními totalitními režimy. Tato bezprecedentní totalita, zákeřně rozvinutá na pozadí korona pandemie, bude jednou budoucími generacemi odsouzena jako cosi neslýchané. A spolu s ní budou odsouzeni i její hlavní strůjci, jakož také množství jejich věrolomných a slepých přisluhovačů na všech úrovních řízení společnosti.

***

"Zastavme ich bratia, veď sa oni stratia, Slováci ožijú!"

ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/

Autor: othon v 16:07 | | Komentáře

24.Únor 2021

Pro pomoc lidem s nejtěžším průběhem nákazy! A nejen jim!

   Zamysleli jste se nad tím, proč má u některých lidí covid nákaza lehký, až dokonce nepostřehnutelný průběh, avšak určité procento populace je vystaveno tomu nejtěžšímu průběhu? Uvažovali jste, proč mnozí z toho vyváznou bez újmy, někteří musí jít do nemocnice a někteří zemřou? Proč je tomu tak a co v každém z nás představuje spouštěcí moment nejtěžšího průběhu nákazy? Kdybychom totiž toto znali a mohli proti tomu podniknout odpovídající opatření, mohli bychom ovlivnit počet lidí hospitalizovaných v nemocnicích. A co je nejdůležitější, především počet lidí, kteří nákaze podlehnou. Takový spouštěcí moment musí existovat a také existuje, a my si o něm řekněme něco víc.

    Tento spouštěcí mechanismus je duševní! Je to duševní a zcela specifické vnitřní rozpoložení, nebo vnitřní stav v jakém se někteří lidé nacházejí. A právě tento jejich vnitřní stav, čili jejich osobitý způsob vnímání a vidění reality je tím, co představuje určitou živnou půdu, o kterou se nákaza zachytí, pevně se v ní zakoření, vyroste a nakonec přinese své plody v podobě těžkého průběhu nemoci.

   Náš způsob myšlení a vnitřního naladění tedy přestavuje jistý druh půdy, která je konfrontována s realitou koronavirové nákazy. V určité, pro toto semeno viru nevhodné vnitřní půdě prostě nedostane příležitost vyrůst a časem v ní zahyne. Nicméně v jiné, vhodné půdě najde připravené vynikající podmínky pro svůj růst, a proto v ní vyroste, rozvine se a nakonec může způsobit i smrt.

   Lidé ale žel nevědí, že jde o princip, na jakém funguje převážná většina nemocí. Nemoci mají své duševní příčiny. Jde o již zmíněné, specifické vnitřní duševní naladění člověka. Ono představuje vhodnou půdu pro rozvinutí takové nebo jiné nemoci.

   Kdo se hlouběji zajímá o věci duchovní ví o této skutečné a nejhlubší vnitřní příčinnosti. Proto při léčení nemoci postupuje tak, že jako každý jiný člověk léčí své tělo, to znamená že jde k lékaři, nebo se pokusí o nějaké alternativní léčení.

   Zároveň však ví, že každá nemoc je jen vnější manifestací skrytého, vnitřního stavu disharmonie. Ví, že každá naše nemoc je jen důsledkem této vnitřní příčiny, a pokud se chceme opravdu vyléčit, musíme se léčit komplexně. To znamená, že musíme léčit jak tělo, tak i duši! Musíme tedy na jedné stráně řešit vnější důsledky, čili naši nemoc, a to prostřednictvím oficiální nebo alternativní medicíny, avšak na druhé straně musíme zároveň řešit skryté, vnitřní, duchovní příčiny, a to prostřednictvím změny našeho myšlení a našich vnitřních postojů.

   Toto je komplexní a správný přístup k léčení, a každý kdo má o něj zájem, může v současnosti na internetu velmi snadno najít různé zdroje, objasňující duchovní příčiny nemocí. A to jednoduše tak, že si toto slovní spojení dá do vyhledávače. Tak může zjistit, čím se on osobně odklání od harmonie a jakým způsobem se má vedle tělesné léčby své nemoci duševně měnit, aby znovu dosáhl ztracenou vnitřní harmonii.

   No a po tomto nezbytném úvodu se už dostáváme k našemu tématu, a to k nejtěžšímu průběhu koronavirové nákazy, zasahující plíce. Proto se nyní blíže podívejme na skryté, vnitřní, duševní příčiny nemocí, projevující se onemocněním, ba až selháním plic. Podívejme se na to, jaký docela konkrétní nesprávný vnitřní stav dává vzniknout tomuto typu chorob, a podívejme se i na to, jakým způsobem se máme vnitřně naladit a přeladit, abychom vnitřní příčinu plicních chorob v sobě eliminovali.

   Specifikem vnitřního života lidí, náchylných k zápalu plic je nepřiměřené, příliš dlouho trvající hromadění něčeho negativního. Může jít o zoufalství, únavu a strach ze života, nebo o citové rány, kterým není dovoleno aby se zahojily. Může jít o pocity neschopnosti, nezvládání situací a beznaděje. Může jít o pocit, že si člověk nezaslouží žít naplno, protože plíce představují schopnost přijímat život. Nebo může jít také o podvědomou snahu omezovat svobodnou vůli jiných, čili o snahu nenechat druhých dýchat.

   Jakým způsobem, nebo jakým vnitřním naladěním tento negativní stav napravit?

   Měli bychom se snažit dát svému životu "šťávu". Měli bychom se zbavit lpění a obav, že něco uděláme špatně. Měli bychom začít žít naplno a radostně prožívat vše, co nám život nabízí. Měli bychom celý svůj život přijímat s radostí a láskou. Měli bychom odpustit.

   Tyto důležité informace by měli znát a hluboce si uvědomit lidé s komplikovaným průběhem nákazy, ale samozřejmě také lidé zcela zdraví. A to proto, aby se dokázali vnitřně správně naladit, a tím eliminovat duševní příčinu, vytvářející možnost vzniku nejtěžších plicních komplikací prostřednictvím koronavirové nákazy. Můžeme se jim totiž vyhnout, pokud si dokážeme tyto věci včas uvědomit a vnitřně na sobě zapracovat. A to vše samozřejmě vedle normální léčby na koronavirus. Takový je správný komplexní přístup, který zvyšuje možnost úspěšného uzdravení. Ale zvlášť nutno podotknout, že rozhodně nejlepší ze všeho je prevence.

   Tyto zásadní skutečnosti nejsou ale ani zdaleka vše, co by měli lidé vědět a co by si měli uvědomit, protože tyto skutečnosti mají také své další přesahy. Přesahy, spočívající v pochopení, že nejen nemoci, ale všechno vnější dění kolem nás má své skryté, vnitřní duchovní příčiny.

   A to znamená, že i to, co v současnosti prožíváme v podobě pandemie musí mít nějakou svou hlubokou vnitřní příčinu, na jejímž základě jsme byli všichni uvrženi do neuvěřitelné nesvobody a do nejrůznějších omezení. To vše prožíváme proto, že přesně tak, jak se my dnes cítíme nesvobodní a omezování, se již delší dobu cítí náš duch. My lidé jsme totiž bytosti ducha, avšak existenci ducha a jeho potřeby dlouhodobě ignorujeme. Svého ducha jsme ve svém nitru uvrhli do vězení a do nesvobody, a nedopřejeme mu se rozvíjet, protože jsme se jednostranně zaměřili pouze na materii a na naplňování svých materiálních potřeb. Nic jiného nás nezajímalo. Nezajímal nás náš duch, uvězněný a zapomenutý kdesi v zastrčeném koutě našeho nitra. Nezajímala nás jeho nesvoboda, v níž chřadne a trpí.

   A tento dlouhodobý chorobný stav materialistického lidstva se podobně, jako při každé nemoci, nakonec projevil také navenek. A tak se nesvoboda našeho ducha, uvězněného za mřížemi našich nekončících materiálních přání nakonec transformovala do vnější reality tak, že se my sami stáváme nesvobodní a omezování. Transformovala se do reality, ve které jsme my sami zbaveni svobody a uvrženi do vězení stejně, jako jsme to udělali a stále děláme vlastnímu duchu.

   Nikdy nedělejte jiným to, co nechcete, aby jiní dělali vám!

   Nikdy nezotročujme a nevězněme vlastního ducha, protože pak budeme také my sami vězněni a zotročení! Nikdy neberme svobodu a svobodný rozvoj vlastnímu duchu, protože pak budeme také my sami zbaveni svobody! Nikdy neomezujme a neutlačujme vlastního ducha, protože pak budeme také my sami utlačováni a omezování!

   Ale protože lidé na toto všechno nedbali, protože upírali svobodný rozvoj a svobodu vlastnímu duchu, protože ho utlačovali a omezovali, přišlo na ně něco, co je samotné připravilo o svobodu a svobodný rozvoj, a co je samotné utlačuje a omezuje.

   V současnosti proto navenek prožíváme přesně to, co jsme si vnitřně zaseli. A zvítězit nad pandemií se nám zatím nedaří proto, neboť vedle všeho toho testování a očkování nikoho ani jen nenapadne řešit souběžně s tím také skrytou, duchovní příčinu daného stavu. A pokud i časem prostřednictvím očkování potlačíme pandemii, avšak bez pochopení a odstranění skutečných, vnitřních příčin tohoto stavu, to vnitřně neřešené a nevyřešené časem propukne ještě silnějším a drtivější způsobem.

   V současnosti totiž žijeme v přelomové době, která nás bude tlačit k duchovní svobodě. A my buď začneme konečně hledět na potřeby našeho ducha, nebo jej budeme chtít i nadále držet v nesvobodě, za co však dopadne nevídaná nesvoboda na nás samotné. A dopadne na nás až tak, že nás zcela zotročí a možná nakonec také zahubí.

   Co je to tedy svoboda ducha a co znamená?

   Je to vroucnost citu, postavena nad chladnou rozumovou racionalitu.

   Je to spravedlnost, láska, úcta a dobro, projevované vůči každému člověku bez rozdílu.

   Je to čistota a ušlechtilost mysli i těla.

   Je to ohleduplnost a soucit s lidmi i s přírodou.

   Je to skromnost, jednoduchost a materiální nenáročnost.

   Je to poznání a naplňování skutečného duchovního smyslu našeho bytí, kterým je návrat do duchovní říše, nacházející se v blízkosti Stvořitele.

   Je to snaha pomáhat lidem a myslet na jiné víc, než na sebe.

   Je to snaha poznávat a naplňovat Vůli Stvořitele, co je projevem pravé lásky k Němu.

   Toto vše je projevem svobody ducha, která je v současnosti od nás všech vyžadována, protože jen ona jediná má schopnost vyléčit dnešní nemocný svět a dát mu pravou svobodu.

ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/

Autor: othon v 18:36 | | Komentáře

15.Únor 2021

Fiasko celoplošného testování na Slovensku!

   Atomová zbraň proti koronaviru selhala! Všechna celoplošná testování, učiněny dosud na Slovensku, se ukazují být neúčinná a nepřinášející téměř žádné výsledky. Kdyby je totiž vůbec nebyli dělali, byli by v současnosti přesně ve stejné situaci, v jaké se nacházejí dnes. V přesně stejné situaci, v jaké je například Česko, kde se žádná celoplošná testování nedělala. A čím více se na Slovensku testuje, tím je situace horší.

   Taková je žel realita! Blamáži nekonečných celoplošných testování a zbytečnému šaškování celého národa se však dalo vyhnout, kdyby byly vyslyšeny hlasy odborníků. A odborníci ze Slovenské lékařské komory byli od samého počátku, a stále jsou, proti celoplošnému testování takovým způsobem, jak je děláno na Slovensku. Celé toto testování je jen neodbornou, osobní, a až patologickou iniciativou jediného člověka, ignorujícího všechna nesouhlasná stanoviska odborné veřejnosti.

   Tato jeho iniciativa však selhala a vůbec nepřinesla očekávané výsledky, protože namísto slibované svobody přináší stále větší nesvobodu. Toto vyšinuté testování, nyní nejnověji už se sedm denním intervalem, bylo napadeno nevládní organizací s názvem Institut lidských práv. Institut lidských práv připravuje ústavní stížnost a začal také komunikovat s Evropským soudem pro lidská práva. Je totiž toho názoru, že nařízení vlády jsou v rozporu jak se zdravým rozumem, tak také s Ústavou SR, a jsou projevem svévole.

   Byly promrhány obrovské finanční prostředky téměř s nulovým výsledkem, protože jak již bylo zmíněno, s tímto testováním, jakož také bez něj by byli v současnosti přesně tam, kde jsou dnes. Z neefektivních a zbytečných plošných testování měla snad největší prospěch již nechvalně známá, malá trnavská firma premiérova kamaráda, která na zakázkách testů pro stát velmi dobře vydělala a stále vydělává.

   V rozhlase jsem například zachytil informaci, že sousední Rakousko zpřísňuje kontrolu na hranicích se Slovenskem, protože Slovensko se pro něj stává nebezpečnou krajinou. Tato skutečnost je absolutním paradoxem, protože Slovensko, které už nekonečně krát plošně testovalo celé své obyvatelstvo, se stává nebezpečnou krajinou pro Rakousko, které plošné testování takového stylu vůbec nedělalo.

   Rakousko sice dělalo nějaká plošná testování, ale jen pro určité regiony tak, jak to také na Slovensku doporučovali odborníci. Například pro oblast Tyrolska, nebo Vídně. A pozor! Tato testování byla vždy dobrovolná! Kdo tedy chtěl šel a kdo nechtěl nešel. Kdo však šel, nedostal žádný certifikát a s ním právo na svobodu. A kdo nešel, nebyl zavřený na dva týdny do karantény. Rakousko neporušilo svobodu a právo na svobodné rozhodování vlastních občanů, zatímco slovenská vláda toto právo vlastního národa surově, až primitivně pošlapala. A stále ho pošlapává, protože v tomto trendu neustále pokračuje. Bez negativního testu není možné jít do práce, dát děti do školy, jít k lékaři, jít na poštu, nebo do banky. A teď nejnověji dokonce ani cestovat vlakem, autobusem, nebo městskou dopravou.

   Vláda nařídila zaměstnavatelům, aby každých sedm dní vyžadovali od svých zaměstnanců negativní test. Zaměstnavatelé se ve veřejnoprávním rozhlase vyjádřili, že oni nejsou proti testování, ale doporučili, že ať se děje na čistě dobrovolné bázi tak, jak je tomu všude jinde ve světě.

   Čtete dobře! Tak jako je tomu všude jinde ve světě! To znamená, že vládní vydírání negativními testy, rovnající se apartheidu, funguje tímto způsobem jedině na Slovensku! Jedině na Slovensku se v tomto směru propadli do polofašistické covid totality, protože jedině Slováci dovolí současné vládě se sebou dělat to, co by si jiné národy vůči sobě dovolit nedaly. A ani nedají, protože taková covid diktatura, jaká nastává na Slovensku, nemá ve světě obdoby!

   A již výše zmíněný, neuvěřitelný paradox spočívá v tom, že tato neúnosná vládní totalita nepřináší vůbec žádné výsledky, protože země jako je Rakousko, respektující právo svobodného rozhodování vlastního obyvatelstva, začíná blokovat své hranice před Slovenskem, jehož vláda vydírá vlastní obyvatelstvo neustálou účastí na povinných testech, jako také povinným prokazováním se negativním certifikátem téměř na každém kroku.

   A přece je země svobody jakou je Rakousko na tom mnohem lépe, než země covid teroru a covid totality, jakou je Slovensko! A přece si země svobody musí chránit své hranice před před krajinou nesvobody, kde se ukazuje, že všechna ta základní lidská práva popírající testování i tak nepřinášejí požadované výsledky, a Slováci jsou nyní přesně tam, kde by byli, i kdyby je vůbec nedělali.

   Toto jsou skutečnosti, které by si měli Slováci uvědomit a vůči nimž by se měli postavit, protože dokud budou jako poslušné ovce chodit na nesmyslná testování, do té doby je budou jako ovce testovat. Slováci by měli konečně pochopit, že tato testování nejsou ve skutečnosti ničím jiným, jen osobní utkvělou představou jednoho člověka, křečovitě prosazovanou navzdory odmítavému stanovisku odborné veřejnosti.

   Všude ve světě musí vlády v boji proti pandemii dělat různá nepopulární opatření. Na Slovensku však pod rouškou boje proti pandemii vzniká nová totalita, s fašizujícími prvky apartheidu, segregace a bezohledného vydírání obyvatelstva. A každý z nás má dvě možnosti. Buď se stane poslušným kolečkem, zajišťujícím plynulý chod stroje této obludné a zvrácené totalitní mašinérie, nebo se naopak stane zrnkem písku, které bude způsobovat její zadrhávání, až ji nakonec zastaví. Zastaví ji jako nesmysl a jako zbytečnost, protože se ukazuje, žádné surové represe na koronavirus neplatí! Ba právě naopak! Tam, kde je mnohem více svobody a úcty k člověku a k jeho právům, tam se také v boji proti koronaviru daří mnohem lépe. Viz zmiňované Rakousko.

"Vrchnost, ať již světská nebo církevní, která nečiní dobro, nemluví pravdu a zotročuje lid se nemá poslouchat!"

Jan Hus

Starosta z Dvorů nad Žitavou vypověděl poslušnost současné vládě:

https://www.hlavnespravy.sk/starosta-z-dvorov-nad-zitavou-vypovedal-poslusnost-sucasnej-vlade/2426298

ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/

Autor: othon v 19:32 | | Komentáře

08.Únor 2021

Covid totalita! Slovenská skutečnost!

   To bylo řečí o komunistické totalitě! To bylo řečí, jako v takzvaném "totáči" žili lidé v nesvobodě a trpěli, pokud měli jiný názor než ten oficiální. To bylo řečí o komunistické šikaně, když se lidé museli násilím účastnit různých aktivit, které se jim příčily. Například různých schůzí, nebo prvomájových průvodů. To bylo řečí, jak jsme si na náměstích během sametové revoluce konečně vybojovali svobodu a svazky klíčů jsme odzvonili nelidské komunistické totalitě. To bylo řečí o železné oponě, která oddělovala demokratický svět svobody od socialistického světa nesvobody.

   To však, co prožíváme a čemu jsme vystaveni v současnosti je návratem starých časů! Totalita, jen v trochu jiné podobě se vrací, a my jsme nuceni prožívat tyto věci znovu. Opětovně jsme nuceni prožívat, jak vláda vydírá obyvatelstvo. A její taktika násilného vydírání nachází mnohé ochotné přisluhovače na nejrozličnějších vedoucích postech, kteří násilím tlačí své zaměstnance a podřízené do něčeho, s čím nesouhlasí. Lež, nátlak, vydírání a psychický teror se stávají realitou a lidé jsou jim vystaveni téměř na každém kroku. Po svobodě, za kterou se bojovalo, po svobodě, za kterou lidé minulých dob trpěli a nejednou dokonce umírali, po této svobodě se v současnosti hrubě šlape a nebere se na ni vůbec žádný ohled.

   Vezměme si například princip plošného testování. O nějaké dobrovolnosti nemůže být ani řeči, protože člověk se sice nemusí zúčastnit, ale když se nezúčastní, přichází sankce. Bez negativního testu nemůže jít do přírody, nemůže jít dokonce ani k lékaři, nemůže jít do práce, banky, nebo pošty. Všude jinde v Evropě, kde bylo celoplošné testování, třeba v Rakousku, bylo skutečně dobrovolné, bez jakýchkoliv následných sankcí.

   Na Slovensku, na rozdíl od normálních a civilizovaných států, jsou však opatření proti pandemii proniknuta fašizujícími praktikami. Lidé jsou rozděleni na poslušné a neposlušné. Na ty, kteří poslouchají rozmary malého diktátora a na ty, kteří jeho rozmary neposlouchají.

   Poslušní jsou odměněni certifikátem a neposlušní jsou potrestáni nesvobodou. Malý diktátor totiž trpí utkvělou představou, že pandemii nelze porazit nijak jinak, jen nekonečným celoplošným testováním. A proto si prosadil své navzdory námitkám odborné lékařské veřejnosti. Ta tvrdí, že plošné testování je medicínsky nesmysl. Přesně tuto slovní formulaci jsem zachytil z veřejnoprávního rozhlasu bezprostředně před druhým kolem celoplošného testování.

    Hlasy odborné lékařské veřejnosti, jakož také nesouhlasné hlasy koaličních partnerů však nejsou vyslyšeny a malý diktátor si prosazuje své navzdory všem a všemu. Pokud se totiž stále testuje, je třeba stále nakupovat testy. A to prostřednictví už nechvalně známé, malé trnavské firmy jeho kamaráda.

   Existují však také jiné indicie. Indicie, že patologické upnutí malého diktátora na celoplošné testování má kromě kamarádova zisku ještě také jiné, skryté pozadí. O tomto pozadí říká Doc. JUDr J.Drgonec DrSc, bývalý soudce nejvyššího soudu. Podle něj je projekt, nebo experiment celoplošného testování v SR objednávkou, spolufinancovanou Národním ústavem pro výzkum zdraví ve Spojeném království, co je samozřejmě slovenské veřejnosti zamlčováno.

   Ján Drgonec se odvolává na seriózní vědecký mezinárodní časopis. Ten prezentuje své články na www.medrxiv.org, kde jsou ve studii zmínění Krajčí s Jarčuškem jako autority díla. Drgonec zároveň vylučuje, že jde o hoax.

   Studie hovoří o tom, že na slovenské populaci s 5,5 miliony obyvatel, se provádí výzkum. Avšak za daných podmínek a platných zákonů SR, kdy je vyžadován souhlas s ošetřovacím výkonem a poučení nemocného, byl výzkum dělán bez dodržení podmínek daných mezinárodním právem, protože na výzkumy v medicíně jsou uzavřeny mezinárodní úmluvy. Bez všech těchto náležitostí se ale na Slovensku děje něco, co je v mezinárodním odborném časopise vykázáno jako výsledek výzkumu.

   Ať už je to tak nebo onak, faktem zůstává, že slovenský národ je vydírán, šikanován a sankcionován utkvělou představou malého diktátora způsobem, odpovídajícím totalitě. Nikdo tu nechce zpochybňovat, že je třeba bojovat proti pandemii, ale třeba přitom dodržovat rámec svobodné, demokratické společnosti. Třeba bojovat s koronavirem, ale není možné při tom kalkulovat s terorizováním, vydíráním, donucováním a nátlakem, jakému jsou denně Slováci vystaveni. Takové něco nepatří do demokracie, ale do totality! A to jsou věci, které nelze tolerovat, protože jde o věci, hodné totalit 20. století, a ne Evropy 21. století.

   Toto je hlavní problém! Je jím pošlapání ústavních práv, svobody a lidské důstojnosti! To vše je na Slovensku v boji proti pandemii odsouváno bokem až do takové míry, že zde vzniká nová covid totalita!

   Ve zprávách jsem zachytil, že v Nizozemsku byly rozsáhlé demonstrace proti pandemickým opatřením a demonstranti nakonec podpálili testovací centrum. A to se prosím děje v zemi, kde boj s koronavirem probíhá za respektování svobody člověka, jako základního prvku demokratické společnosti. Nevím si proto vůbec představit, co by dělali Holanďané, kdyby byli vystaveni takovému druhu covid teroru, vydírání a nátlaku, jako se to děje na Slovensku. Pravděpodobně by v bouřlivých demonstracích okamžitě svrhli takového diktátorského premiéra i celou jeho vládu.

   A Slováci mají mlčet? Slováci mají chodit pouze jako poslušné ovce na nekonečná testování, aby uspokojili utkvělou představu malého diktátora, a aby se míjely testy, které obstarává trnavská firma jeho kamaráda? Nebo aby se na nich dělaly kdejaké výzkumy, jako na pokusných králících? A pokud to Slováci odmítají, jsou ze strany malého diktátora a jím vytvořeného státního teroru vystaveni vydírání a šikaně?

   A žel, mnozí vedoucí pracovníci a ředitelé jen jakoby na toto čekali! Jakoby se v nich probudilo cosi temné a dělalo jim potěšení stát se prodlouženou rukou malého diktátora. Ze své pozice moci vynucují od svých zaměstnanců a podřízených věci, které popírají jejich práva, jakož také osobní svobodu jednotlivce. Zmíním příklad některých ředitelů škol, kteří dali všem svým pedagogickým i ostatním zaměstnancům na vyrozumění, že od nich budou požadovat očkování proti viru. Jinými slovy řečeno, kdo se nedá očkovat bude propuštěn! Až sem to došlo! Nikoho nezajímá, že takové jednání je protiústavní! Nikoho nezajímá, že očkování není možné od zaměstnanců vynucovat, protože to vůbec nemají zakotveno v jimi podepsané pracovní smlouvě.

   Nový typ covid diktátorů na všech postech řízení začíná zametat s lidmi v úzkoprsém domnění oprávněného boje s pandemií, a nebezpečné fašizující prvky začínají pronikat celou společností. Národ je selektován na testované a netestované, co je však jen předzvěstí ještě hrozivější selekce na očkované a neočkované. A ve společnosti vládnoucí, dusivé atmosféře nátlaku, obav a strachu lékaři, zpochybňuje vlastní svědomí, mlčí o mimořádně intenzivních nežádoucích účincích po druhé dávce vakcíny.

   Tato neuvěřitelná a neúnosná situace je důsledkem sahání lidem na jejich svobodu rozhodování a přesvědčení. Je důsledkem toho, že se věci dělají pod tlakem a násilím způsobem, jakým se to nedělá nikdy jinde na světě. Nikde jinde není národ takto primitivně rozdělován, terorizován a zastrašován.

   Otázka zní, jak se vůči tomu bránit? Zde je třeba zdůraznit, že existuje mnoho lidí, kteří s takto hrubě nátlakově vynucovaným testováním nesouhlasí, a nesouhlasí ani s budoucím, s největší pravděpodobností také násilně vynucovaným očkováním. Ale ze zaťatými zuby se tomu podvolují, protože nevidí jiné východisko.

   Východisko však existuje a spočívá v odvaze! V odvaze postavit se proti nové totalitě! Ukažme si to na příkladu již výše zmíněného, učitelského kolektivu na nějaké škole v počtu 30 lidí. Pokud se nebude chtít dát očkovat jeden člověk, ředitel ho snadno vyhodí a nahradí jiným, i když je to protizákonné. Ale zákonná záminka se už nějaká najde. Pokud ale očkování odmítne šest, sedm, nebo osm lidí a budou si za tím stát, diktátorský ředitel si to bude muset dobře rozmyslet, protože náhradu za ně už bude jen těžko hledat.

   A tento příklad platí v absolutně každém pracovním kolektivu, ať již ve velkém nebo v malém. Ředitel, vedoucí, nebo mistr velmi snadno zamávají s jedním, s otupujícím testováním nebo s vakcinací nesouhlasícím člověkem. Více takových lidí však naopak zamává s ředitelem, vedoucím, nebo mistrem. Lidé se jen musí vzpamatovat a nesmí se nechat vydírat a násilím nutit k něčemu, s čím vnitřně nesouhlasí a co se jim příčí.

   Svoboda člověka a základní demokratické právo na vlastní názor a vlastní přesvědčení přece nemohou přicházet do kolize s bojem proti pandemii. V boji proti viru musí být hledány takové prostředky a způsoby, jaké tuto svobodu nenarušují, ale berou na zřetel, protože pokud se to nedodržuje, společnost začne nevyhnutelně postupně sklouzávat k totalitě podobně, jako je tomu v současnosti na Slovensku.

   PS. Svědectvím toho, že se Slovensko pomalu přepadává do totality, nebo lépe řečeno, že v ní už je, jsou vodní děla, opět úřadující v bratislavských ulicích stejně, jako za časů nejtvrdší komunistické totality. Dalším svědectvím je to, že ve věznicích začínají záhadným způsobem umírat vězňové podobně, jako tomu bylo v padesátých letech minulého století za nejtvrdších komunistických represí. A poslední svědectví o němž se je třeba nutně zmínit, je tragické mlčení lékařů o tom, co z mnoha jejich kolegy, lékaři a sestrami dělá druhá dávka vakcíny.

ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/

Autor: othon v 16:15 | | Komentáře

01.Únor 2021

Informace krátká, ale zásadní! Možná ta nejzásadnější!

   To, co bylo dávno předpovězeno proroky přichází! Přichází doba soudu! Že se kolem nás a s celým naším světem děje opravdu něco výjimečného, to přece může vidět a prožívat každý sám na vlastní kůži.

   Nemocnice se pomalu zaplňují na maximum a zdravotní personál už téměř nestíhá. Lidé umírají a vlády připravují stále nová opatření, nejednou i chaotická. Podnikatelé z gastroprůmyslu jsou na pokraji krachu a počty infikovaných stoupají. Navzdory zákazu shromažďování vycházejí lidé ve stovkách do ulic a protestují proti vládě i proti její opatřením. Dochází ke střetům s policií a k zatýkání.

   Vše jakoby vzkypělo a vře! V lidech hlodá strach, úzkost, deprese, nebo naopak hněv, nenávist a zloba. Mysli jsou rozbouřeny vlastním zápasem o živobytí, partnerskými nebo rodinnými konflikty, jakož také všemi vnějšími událostmi. Horečně se hledají nějaká racionální řešení, která se vzápětí ukazují jako nedostatečná, což následně vzbuzuje ještě větší obavy, nebo hněv.

   Co se to děje a co je toho všeho příčinou?

   Jak bylo zmíněno v úvodu, děje se jen to, co bylo již dávno předpovězeno! Paprsek Světla, přicházející od Stvořitele dosáhl země a jeho intenzita se bude stále více stupňovat. A stupňování Světla bude vynášet na povrch vše, co se v nás skrývá. Vše dobré i špatné spěje zrychleně do svých plodů podobně, jako plody rostlin ve skleníku.

   A protože v lidech i ve světě bylo více toho temného a nízkého, ocitli jsme se v situaci, v jaké se nacházíme. Zjednodušeně, ale velmi výstižně vyjádřeno, do této situace jsme se dostali naší bezbožností! Našim odvrácením se od Stvořitele a od respektování jeho Vůle. Jeho Vůle pro nás nic neznamenala ani neznamená, protože jsme se vždy řídili jen svou vlastní vůlí. A ta nás přivedla až sem! Na pokraj zhroucení všeho toho, co bylo odvrácené od Páně!

   Bezbožnou civilizací vybudována pyšná babylonská věž se začíná hroutit! A pod tlakem příchozích událostí budou muset lidé nakonec poznat, že východisko a pomoc bude možné hledat jedině u toho, od koho jsme se tak pyšně odvrátili. Jedině u Boha!

   A je to skutečně tak, protože se stupňovanou intenzitou paprsku Světla Páně, v jehož tlaku dnes na zemi všechno vře, přichází také zároveň jeho pomoc a ochrana. Pomoc a ochrana Páně nám nebyla nikdy blíže, jak bude nyní, v těžké době která přichází! A dostat se jí může každému, kdo se jí otevře! Kdo se jí otevře prostřednictvím své znovu nabyté důvěry v Páně!

   V nadcházející nelehké době, v níž chladná racionalita rozumu a prosazování vlastní vůle lidem ukáží svou nedostatečnost, budou moci obstát jedině ti, kteří se v důvěře opřou o Stvořitele. Takoví lidé se však v první řadě musí osvobodit od všeho, co bouří v jejich nitru. Musí se uklidnit, aby v klidu vlastního nitra, v klidu srdce i mysli, osvobozené od všech vnějších rušivých momentů, mohli najít spojení s Duchem a Světlem. Aby v klidu své duše a mysli, obrácené s důvěrou ke Stvořiteli, se k ním mohla začít pozvolna přibližovat jeho ochrana a pomoc. A v tichu, klidu, harmonii a čistotě vlastního nitra budeme pak moci rozpoznávat Hospodinovy pomoci jako jasná vnuknutí. Jako jasné naznačení směru, jakým máme kráčet!

   Abychom to pochopili, ukažme si to na příkladu. Představme si, že někdo jde v hluboké tmě určitým směrem a vy dalekohledem pro noční vidění vidíte, jak jde k okraji propasti. Pokud se vám s tímto člověkem podaří spojit a nějakým způsobem ho na to upozornit, může změnit směr a vyhnout se své záhubě na dně propasti. Pokud se vám s ním ale spojit nepodaří, jeho záhuba je jistá!

   Také ochrana a pomoc Páně bude spočívat především ve správné navigaci! A jeho správné navigace se nám může dostat v této temné době jedině tehdy, pokud nabudeme důvěru ve Stvořitele a naše nitro bude klidné, čisté a harmonické. Tehdy, když naše nitro zůstane nerozrušeno vším vnějšími děním, nebo různými osobními problémy.Tehdy se v něm skrze naši důvěru v Páně bude jasně zrcadlit vše, co máme udělat, kam máme jít a jaký postoj máme zaujmout.

   Neboť jednat budeme muset pouze my samotní! Hospodin nám však skrze naši důvěru v něj a skrze klid v našem nitru může vždy ukázat, jak jednat správně, protože do stavu, ve kterém se dnes nacházíme, jsme dospěli proto, že jsme tak nečinili.

   Pokud toto dokážeme, budeme schopni pomoci nejen sobě ale také druhým. Také lidem, neschopným tyto věci ještě vnímat. Pokud nám totiž budou důvěřovat a dají na naše rady, nemusí ani oni skončit na dně propasti.

   Míra neštěstí a zkázy našeho světa, který vře v paprsku Hospodinova Světla a sklízí všechnu svou dosavadní nesprávnou setbu bude tedy záležet na tom, do jaké míry se budeme schopni otevírat skrze klid, harmonii a čistotu vlastního nitra, a skrze důvěru v Páně veškeré pomoci, které od něj přicházejí. Do jaké míry se dokážeme s důvěrou otevřít jeho inspiracím a vnuknutím, ukazujícím správný směr a správná řešení různých situací a problémů.

    Samotný Hospodin nás povede do nové doby! Musíme však najít k němu důvěru a stát se schopni přijímat jeho vnuknutí, protože v sebou samým vytvořeném zmatku a zoufalství budeme bolestně a na vlastní kůži prožívat, že je to jediná pravá cesta, a že všechny naše dosavadní cesty byly falešné, protože nás přivedly tam, kde se nyní nacházíme.

ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/

Autor: othon v 19:28 | | Komentáře

26.Leden 2021

A je to tady! Co předpověděli proroci se naplňuje!

   Doba, o které se hovořilo již před staletími nadchází! Mluvili o ní proroci, mluvil o ní Kristus a po něm ještě mnozí jiní. Naší země se dotkl první paprsek Světla Páně a události se daly do pohybu. Soud nad lidstvem započal!

   Jeho nesnadný průběh je však způsoben jen vinou lidí. Pouze vinou jejich oddálení se od Stvořitele a od jeho světlých hodnot. Pouze vinou našeho sobectví a našeho prosazování své vlastní vůle, nerespektující Vůli Stvořitele, lidstvu již hodně krát vyčerpávajícím způsobem vysvětlenou.

   Lidé však nechtějí a nejsou schopni vidět, že právě tyto duchovní skutečnosti stojí za podstatou výjimečného a nevídaného dění, které v současnosti všichni prožíváme. Lidé nevědí, že se paprsek Světla Páně dotkl země a vše, co s ním není hodnotově v souladu se dostává do problémů. Paprsek Světla přináší očistu a úplně jiné, nové vyzařování vesmíru, ve kterém bude moci obstát jedině to, co je v souznění se zářením Hospodinova Světla. Od všeho ostatního bude zem očištěna. A toto Světlo přináší pro nás všechny jedno jediné zásadní kritérium. Přináší klíčové kritérium, které rozhodne o tom, kdo projde nadcházejícím soudem a Světlem vynucenou očistou.

   Nejzásadnější otázkou dnešních dní proto je,  o jaké kritérium jde? Na základě čeho budeme moci projít soudem a očistou? Kdo se stane tím vyvoleným?

   Budou to snad pravověrní katolíci, nebo pravověrní evangelíci? Nebo to budou pravověrní muslimové? Budou to pravověrní buddhisté, hinduisté, nebo stoupenci Véd? Nebo to snad budou nějací jiní pravověrní stoupenci jednoho z mnoha duchovních směrů a proudů? Kdo to bude? Kdo bude patřit mezi vyvolené a hlavně, na základě čeho bude moci mezi ně patřit?

   Kdo uvažuje takto nábožensky omezeně, uvažuje nesprávně, protože je to jen úzkoprse lidský pohled na věc. Paprsek Světla Páně k nám totiž přichází v mnohem větší všeobsáhlosti a přináší kritérium, daleko přesahující jakákoliv úzkoprsá lidská omezení. Světlo přináší kritérium toho nejzákladnějšího druhu, které se nachází v srdci každého člověka a projevuje se jeho ochotou jakýmkoliv způsobem pomáhat jiným. Jedině v tomto spočívá podstata současného soudu a s ním spojené očisty! Jedině na tomto se bude lámat chléb!

   Co toto kritérium znamená a jací tedy máme být, abychom prošli soudem?

   Znamená to, že lidé nesmějí vidět v jiných lidech konkurenty, ale přátele.

   Znamená to, že lidé by měli chtít více dávat, než brát.

  Znamená to, že lidé by měli myslet více na jiné, než na sebe.

   Znamená to, že bychom měli vnímat vlastní práci kterou vykonáváme, jako svůj osobní přínos pro společnost, a ne jen jako zdroj peněz a zisku.

   Znamená to, že lidé by měli být ochotni a nezištně dávající, bez vypočítavého očekávání, že se jim to darované nakonec dvojnásobně vrátí.

   Znamená to, že bychom měli sloužit mnohem více společnému "my" a "nám", jako sobeckému "já" a "mně".

   Znamená to, že bychom si měli ctít jiné lidi v takové míře, v jaké máme v úctě sami sebe.

   Znamená to, že budeme lidmi velkého, širokého a laskavého srdce, a ne pouze lidmi chladné racionality rozumu.

   Takové je a vždy bude základní a všeobsáhlé kritérium pravého lidství milého Bohu, překračující všechna směšně malá a úzkoprsá náboženská, nebo jakákoli jiná názorová omezení. Neboť jedině takoví lidé jsou schopni konstruktivního a harmonického vzájemného budování, aniž by je něco disharmonicky rozdělovalo. Jedině takoví lidé jsou přínosem pro svět! Vše, co svět rozděluje je jeho nemocí! A každá nemoc má tendenci bujet a nakonec zničit organismus, který zasáhla.

   To se však nestane, protože přichází Světlo Páně, aby tomu zabránilo. Přichází, aby očistilo svět od této zkázy, a aby oddělilo lidi, schopné žít ve vzájemné harmonii, úctě a pomoci, od lidi toho neschopné. A pak má být za vydatné pomoci Světla zahájeno budování nového světa, postaveného na zcela jiných základech. Na základech pravé lidské vzájemnosti, bez jakýchkoliv úzkoprsých omezení!

   Proto se starý, duchovně neperspektivní svět pod tlakem Světla hroutí, aby uvolnil cestu tomu novému. Tomu lepšímu, krásnějšímu a lidštějšímu. Kdo chce být toho součástí, musí se snažit splnit kritérium, které začíná být v současnosti Světlem všemohoucího Boha od všech lidí vyžadováno.

   Pro toho, kdo v tom stále nemá zcela jasno jsou tu Ježíšova slova, hovořící přesně o tomtéž. O hlavních kritériích, jejichž splnění nám zaručí bezpečný přechod očistou a soudem. Jde o slova z Matoušova evangelia, z kapitoly o posledním soudu:

   "Až přijde Syn Člověka ve své slávě a s ním všichni andělé, posadí se na trůn své slávy. Tehdy se před ním shromáždí všechny národy a on oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů. Ovce si postaví zprava a kozly zleva.

   Potom Král řekne těm, co budou po jeho pravici: "Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je pro vás připraveno od stvoření světa. Neboť jsem byl hladový a dali jste mi jíst; žíznil jsem a dali jste mi pít; byl jsem na cestě a ujali jste se mne; byl jsem nahý a oblékli jste mě; byl jsem nemocný a navštívili jste mě; byl jsem ve vězení a přišli jste ke mně."

   Tehdy mu spravedliví řeknou: "Pane, kdy jsme tě viděli hladového a nakrmili jsme tě, nebo žíznivého a dali jsme ti pít? Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého a oblékli jsme tě? Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení a přišli jsme k tobě?"

   Král jim odpoví: "Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili."

   Potom řekne i těm, co budou zleva: "Jděte ode mne, vy zlořečení, do věčného ohně, který je připraven ďáblu a jeho andělům! Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jíst; žíznil jsem, a nedali jste mi pít; byl jsem pocestný, a neujali jste se mne; byl jsem nahý, a neoblékli jste mě; byl jsem nemocný a ve vězení, a nenavštívili jste mě. "

   Tehdy mu i oni řeknou: "Pane, kdy jsme tě viděli hladového, nebo žíznivého, nebo jako pocestného, nebo nahého, nebo nemocného, nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?"

   Tehdy jim on odpoví: "Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nejmenších, ani mně jste to neudělali." A půjdou tito do věčného trápení, dokud spravedliví do věčného života."

ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/

Autor: othon v 17:46 | | Komentáře

23.Leden 2021

Vakcína! Moje osobní legitimní pochybnosti

   Z veřejnoprávního rozhlasu jsem se dozvěděl pro mě osobně dost znepokojivou informaci, že průměrný čas vývoje vakcíny je dvanáct let. A všechny vakcíny, kterými má být očkováno téměř celé lidstvo byly vyvinuty za rok. Média však hovoří o jejich absolutní bezpečnosti a na důkaz toho se dávají mnozí politici demonstrativně očkovat před kamerami.

   V protikladu se všemi tvrzeními médií však prostá lidová moudrost naopak říká, že práce kvapná je málo platná.

   Kdo má tedy pravdu? Úsloví našich předků, nebo současní vědci a politici, prosazující vakcinaci i přes její enormně urychlený vývoj?

   Vezměme si třeba příklad zaměstnaného člověka, který musí za dvanáct pracovních dní vykonat určitý objem práce. A představme si, že by tuto práci měl udělat za jediný den. Je to možné? A pokud ano, pak v jaké kvalitě? A žel, podle mě to bude velmi podobné také s vývojem vakcíny a z jeho urychlením z dvanácti let na jeden.

   A jelikož jde o věci dost znepokojující, začal jsem v tomto směru trošku intenzivněji pátrat a narazil jsem na následující skutečnosti. Vakcíny proti pandemii byly vyvíjeny v obrovských superpočítačích, v nichž byly simulovány možné reakce lidského organismu na tuto látku, a zároveň všechny možné vedlejší účinky. Dělá se to tak vždy, avšak dvanáct let se pak preparát testuje na dobrovolnících, aby se v reálu zjistilo a eliminovalo co nejvíce nežádoucích účinků. Aby se vychytaly vedlejší účinky krátkodobé, ale také dlouhodobé, protože nový preparát vám sice může krátkodobě pomoci, ale pokud o pět nebo deset let budete mít velmi závažné zdravotní důsledky, nebude to pro vás asi velká výhra.

   Dlouhodobá i krátkodobá fáze zkoumání nežádoucích vedlejších účinků však při vývoji současných vakcín úplně odpadla. Testy, které byly provedeny na dobrovolnících jsou z hlediska potřebného dlouhodobého testování zcela bezvýznamné. Současné vakcíny proti koronaviru tedy stojí jen na počítačové simulaci, přičemž jejich proklamovaná bezpečnost se opírá jen o v reálu nepotvrzený předpoklad. Vakcína proto podobá pouťovému překvapení, takzvané kočce v pytli, z něhož nevíte co se nakonec během dalších let vyklube. Může se tak stát, že vám sice vakcína v jedné věci pomůže, ale v dalších pěti vám uškodí. V konečném důsledku však zůstává na zvážení každého z nás, zda bude důvěřovat vědcům a jejich heroickému úsilí, ve kterém stihli za jeden rok to, co normálně trvá dvanáct let, nebo zda bude naopak důvěřovat ověřené moudrosti našich předků, která tvrdí, že práce kvapná je málo platná.

   Celá věc je však povážlivá o to víc, že nejde o vakcínu z řady standardních vakcín, jaké byly dosud, ale o zcela nový typ vakcíny takzvané třetí generace. Jde tedy o něco, co tu ještě dosud v boji proti virům nebylo použito. To znamená, že v takovém případě by logicky měla být doba testování vakcíny před jejím reálným použitím ještě mnohem delší, než standardních dvanáct let.

   A při podrobnějším zkoumání dané problematiky se objevily také jiné znepokojující skutečnosti. A sice, podrobné analýzy záběrů propagačního očkování zdravotníků, politiků a různých významných osobností.

   Důkladná analýza některých těchto záběrů totiž dokázala, že to nebylo opravdu! Že to bylo jen jakože! Že byly použity různé finty, jako jsou jehly, zasouvající se při tlaku do svalu dovnitř, ale vypadá to, jakoby pronikaly do těla. Nebo byly použity takzvané divadelní či filmové injekce, při kterých to také vypadá velmi věrohodně, ale ve skutečnosti je to jen jakože. Ve skutečnosti je to podvod!

   Závěr je následující: pokud politici mluví o potřebě očkování co největšího počtu obyvatel, je to jedna věc, ale pokud to mají podstoupit oni sami, je to druhá věc. Jde o přístup, vyjádřený našimi předky rčením: Z cizího krev neteče! Z toho všeho vyplývá, že kdo má informace, ten se do očkování příliš nehrne.

   A proto žel, ve vztahu ke všem těmto skutečnostem vyznívají mnohé, navenek pěkně znějící fráze o pomoci těm nejzranitelnějším, třeba starým lidem v různých sociálních zařízeních, jako určité pokrytectví. Právě pro jejich zranitelnost a jejich snadnou ovlivnitelnost jim totiž všem bude plošně aplikována vakcína, aniž by se jich někdo na něco ptal.

   Současný volný přístup k informacím nám tedy umožňuje dostat se také k informacím, odhalujícím druhou, odvrácenou tvář vakcinace. A je na každém z nás, zda je bude zkoumat, nebo ne. Člověk může tyto věci ignorovat, může se z nich vysmát a mohou mu být lhostejné. Každý z nás se však sám za sebe a ve vztahu k sobě samému bude nucen rozhodnout, jak se on osobně k vakcinaci postaví. Zda se dá očkovat, nebo se nedá očkovat! Každý z nás půjde v tomto směru sám se svou vlastní kůží na trh, a pak jedině on sám ponese všechny důsledky svého vlastního rozhodnutí.

   Úplně na závěr chci proto popřát nám všem, abychom se rozhodli správně. Abychom zvážili vše pro a proti, a to i na základě jiného druhu informací než jsou ty, které každodenně posloucháme z médií. Neboť zdraví má každý jen jedno!

v spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/

Autor: othon v 18:36 | | Komentáře

11.Leden 2021

Dost bylo mlčení! Pravda o nemorálnosti vakcíny!

   Ve vztahu k očkování proti pandemii existují dvě kategorie lidí. Jedni doslova čekají na vakcínu. Absolutně důvěřují vědcům, kteří ji vyvinuli, a jsou ochotni bez jakýchkoliv námitek dát se co nejrychleji očkovat, aby se mohli co nejrychleji vrátit ke starému dobrému způsobu života.

   Druhá kategorie lidí se staví k vakcinaci mnohem zdrženlivěji. Slepě nevěří farmaceutickému průmyslu, ani vědeckým kapacitám, ani mediální kampani, která používá morální postuláty jako je odpovědnost a ochrana těch nejslabších a nejzranitelnějších.

   Vůči tomuto všemu zajímá druhá kategorie lidí značně rezervovaný postoj, ale to nejvíce rozhodující se i tak skrývá v něčem úplně jiném. Skrývá se to v určitém vnitřním tušení a cítění, že dát se očkovat není správné. Při této představě se v nich cosi vnitřně zablokuje a nutí je zaujmout odmítavý postoj, ačkoli toto své cítění nevědí jasně specifikovat. Je však tak silné, že ho nedokáží zlomit žádné argumenty. Tak silné, že dotyčný by se dobrovolně nedal nikdy očkovat. A pokud k tomu bude donucen, tak jen pod velmi silným nátlakem.

   No a skutečným účelem tohoto textu je poskytnout právě těmto lidem také vnější oporu pro jejich vnitřní cítění, aby se o ni mohli opřít při svém případném zdůvodňování, proč se nechtějí dát očkovat.

   Ta opora spočívá v morální výhradě, nebo jinak řečeno, ve výhradě svědomí, kterou lze uplatnit na základě současného právního řádu při nesouhlasu s provedením něčeho, co se příčí našemu svědomí. Neboť je to právě svědomí, co se v těchto lidech ozývá! Svědomí, které je impulsem ducha v nás a náš duch, stojící nad hmotou, je schopen prohlížet všechny souvislosti a upozornit nás prostřednictvím svědomí na to, že něco není morálně v pořádku, a proto bychom se tomu měli raději vyhnout.

   A co tedy není v pořádku na vakcinaci proti novému koronaviru?

   V dnešní době internetu se téměř nic neutají, a proto na veřejnost pronikla informace, že na výrobu vakcíny proti koronaviru jsou mimo jiné použity také kmenové buňky potracených lidských plodů. Znamená to tedy, že každý kdo se dá očkovat, přijme do své krve biologický materiál ze zavražděných a násilně potracených lidských plodů.

   Existují lidé, kterým takové něco nevadí, morální rozměr tohoto problému je jim lhostejný a nejdůležitější pro ně je, že budou chráněni před koronavirem. Existují však také lidé, kterých svědomí se proti tomu příčí, a proto se také oni příčí vakcinaci. A to v většině případů, aniž by věděli o výše zmíněných skutečnostech. Oni o tom sice rozumově nevědí, ale jejich duch, prohlížející všechno o tom ví, a prostřednictvím impulsů svědomí jim dává na vědomí, jak se v této věci správně morálně zachovat.

   V otázce morálního, etického a lidského rozměru vakcíny není dokonce zajedno ani církev, protože i ta se ve vztahu k této problematice rozdělila na dvě skupiny. Na velkou a oficiální skupinu podporovatelů vakcinace, a na menší a neoficiální skupinu její odpůrců.

   Druhou, menší skupinu zastupuje biskup Athanasius Schneider. Ten prohlásil, že je připraven jít i do vězení, ale neetickou vakcínu nepřijme, protože je vyrobena z buněčných linií potracených dětí.

   Biskup Schneider vydal toto prohlášení spolu s kardinálem Pujatsem, biskupem Stricklandem, biskupem Lengem a biskupem Petem. Tito katoličtí biskupové zaujali kritický postoj k novým vakcínám proti onemocnění Covid-19.

   Biskup Schneider vysvětlil, že on a jeho kolegové biskupové, kteří také podepsali prohlášení, chápou důležitost toho co navrhují a uvedl, že odmítnutí očkování proti Covidu-19 může vést k přísným trestům. Jeho excelence dala jasně najevo, stejně jako signatářský biskup biskup Strickland, že je připravena jít i do vězení, ale nepřijme vakcínu vyvinutou díky potratům. Biskup doslovně uvedl, že se spoléhá na Stvořitele, který mu určitě dodá sílu, aby dokázal přinést i poslední oběť.

   Biskup Schneider prohlásil, že cítí skutečnou bolest v srdci, když vidí kolik lidí, včetně kněží a biskupů katolické církve, podporuje přijatelnost vakcíny proti Covidu, vyrobené z buněčných linii potracených dětí. Biskup Schneider je přesvědčen o tom, že Stvořitel ukáže všem následky a nakonec jim otevře oči.

   Taková je tedy situace a záleží opravdu na každém člověku osobně, jak se zachová. Zda bude naslouchat hlasu svého svědomí, nebo je jeho svědomí natolik překryto rozumem a všemi rozumově racionálními argumenty, že se přikloní na stranu rozumových důvodů. Na každém osobně záleží, zda uvěří pokrytecké argumentaci, že vakcinací ochráníme životy těch nejslabších a nejzranitelnějších, ale za cenu toho, že zavraždíme ty nejslabší a nejzranitelnější v tělech matek. Toto rozhodování je skutečně v rukou každého z nás, protože to spočívá ve výsadě našeho práva svobodné vůle. Zbývá pouze doufat, že opět nenadejde doba, kdy budou lidé násilím nuceni k něčemu, co se příčí jejich vnitřnímu přesvědčení. Že v tomto smyslu zůstane svoboda a oni si budou moci uplatnit svou výhradu svědomí.

   A zcela na závěr si ještě nedokážu odpustit jedno malé zamyšlení. Zamyšlení nad etikou a morálkou vědců, pracujících s genetickým materiálem lidských potracených plodů jako s něčím zcela standardním a běžným, co je možné využít a použít jakýmkoliv způsobem. A to bez jakýchkoliv předsudků a takzvaných středověkých klišé.

   Nevím jak na vás, ale na mě s takového přístupu vane ledový chlad, který se na vše dívá jen s chladnou vědeckou racionalitou a zcela ignoruje morálně etický rozměr věci. V takovém přístupu není citu, není ducha a není svědomí! Je to jen racionalita rozumu dohnána do extrému, která se příčí samotné podstatě lidskosti, protože z těl zavražděných lidských plodů činí žádoucí materiální na nejrozmanitější využití.

   Je to velmi podobné tomu, jako když v koncentračních táborech vařili z kostí zavražděných Židů mýdlo. A je tragédií, že současní vědci, využívající ke své práci potracené lidské plody nevnímají lidskou, etickou a morální zvrácenost svého počínání. A je také tragédií většiny obyvatelstva naší planety, že vkládá svou naději do takovéto nemorální vakcíny, jako do své záchrany před pandemií. Lidstvo se dostalo do potíží a své problémy řeší prostřednictvím využití vražd nenarozených! Z mrtvolek zavražděných lidských plodů si chceme vybudovat cestu k lepší budoucnosti a k lepšímu životu! Jde tu o obrovský morální precedens, spočívající ve snaze dosáhnout prospěchu pro lidstvo, ale žel za cenu nemorálnosti a neetického jednání. V iluzi, že účel světí prostředky! V iluzi, že pokud je účel dobrý, mohou být použity i ty nejnemorálnější a nejzvrácenější prostředky.

   Může být něco takového požehnáno? Může nám to přinést štěstí a konečné normalizování pandemií narušeného života? Může lidstvo profitovat z nemorálnosti a chladné rozumové vypočítavosti?

   Vždyť přece toto vše jsou skutečnosti do nebe volající! Skutečnosti, které nám v konečném důsledku musí přinést ještě něco mnohem horší, než je současná pandemie! Prostě není možné zachovat se tak, že zavraždíme jiného a pak využijeme jeho vraždy ve svůj prospěch.

   Před takovýmto morálním dilematem dnes stojí současné lidstvo, ale z médií se o něm nedozvíte. Z médií se nedozvíte, že se lidstvo jde zaprodat ďáblu, aby ho zachránil! A na jeho krvavý oltář obětuje zmařené životy nenarozených!

   Ne však na ďábla, ale na Stvořitele se měli lidé obrátit ve snaze o svou záchranu! A na oltář Páně měli přinést to nejkrásnější a nejlepší, co se v nich nachází! Měli tam přinést svou spravedlnost, čestnost, lásku a čistou! Měli tam přinést svou ochotu pomáhat jiným a podporovat je! Měli tam přinést svou úctu k životu, i k celému stvoření! Měli tam přinést svou důvěru v Páně, který nám právě prostřednictvím důvěry v něj může ukázat správné východisko ze současné situace. A mohl by ho ukázat také vědcům, kdyby vnitřně pracovali s těmito skutečnostmi, a kdyby více než svému chladnému a bezcitnému rozumu důvěřovali Stvořiteli a obraceli se k němu. A ve světlé inspiraci by pak mohli nacházet řešení, které by nebyly proti Bohu, ale byly by v souladu s ním a jeho Vůlí, jakož také v souladu se základními principy lidskosti.

   Zdá se však, že svět již uskutečnil svou volbu a vybral si svoji cestu. Ty však, jednotlivec, jehož svědomí ještě žije a ozývá se, naslouchej jeho hlasu, řiď se nim a kráčej cestou, kterou ti ukazuje, protože jen to je cesta správná.

   PS. Po dokončení tohoto článku jsem ve veřejnoprávním rozhlase zachytil informaci, že někteří pracovníci domů sociálních služeb odmítají vakcínu. Jako důvod uvádějí, že jí nevěří, protože za ni neručí výrobce, ale jen stát. Otázka: co je to potom za produkt, když za něj samotný výrobce neručí?

https://www.christianitas.sk/biskup-joseph-strickland-opat-kritizuje-vakciny-proti-chorobe-covid-19/

https://www.christianitas.sk/biskup-schneider-som-pripraveny-ist-do-vazenia-ale-neeticku-vakcinu-neprijmem/

https://rumble.com/vcg9c0-zpravodajstv-nmeck-tv-o-vakcnch.html

Autor: othon v 17:13 | | Komentáře

05.Leden 2021

Fantastická konspirace? Posuďte sami!

Existujívěci, které se svou obludnosti vymykají chápání normálníhočlověka. Jde o věci tak fantastické a absurdní, že normálníčlověk pochybuje o tom, zda jsou reálné. Nejtragičtější všakje, že ony žel reálné jsou! Ale protože normální, obyčejnýčlověk o jejich existenci pochybuje a nevěří tomu, stává sejejich obětí. Stává se obětí obludnosti, jakou nepovažoval zamožnou, a proto se před ní ani nijak nebrání a nestaví se jína odpor.

Noa jednou z takových věcí je odvěká snaha určitých kruhů oovládnutí a podmanění si co největšího počtu obyvatelstva.Nejlepší celého lidstva. A právě tyto snahy se nyní dostávajído finále a my jsme jejich přímými účastníky. Stáváme seúčastníky velkého finále otrockého spoutání lidstva Novýmsvětovým řádem. A my si nyní řekneme, jak tento proces probíhá,co je jeho příčinou a jak se vůči němu bránit.

Pokudjste viděli černobílé grotesky s Charlesem Chaplinem, v jedné znich se živil tím, že zasklíval okna. A pracoval tak, že kdyžpřišel do nějaké městské čtvrti, našel si malého chlapce,tomu zaplatil pár centů a chlapec rozbil kamenem okno. Z bytuvyběhla hospodyně, spílala na chlapce a lomila rukama. Alenaštěstí se o chvíli objevil Chaplin a okamžitě dostalobjednávku na zasklení okna.

Pročbyl zmíněn právě tento příklad? Protože stejný způsobvyužívá úzká elita nejmocnějších našeho světa přinastolování Nového světového pořádku. Jenže to, co dělalChaplin v malém, je prováděno elitou bažící po světovládě vevelkém. Je to prováděno celosvětově!

Aprávě my máme čest žít v době, ve které je systematickyrozbíjen starý systém, a zároveň je je pozvolna instalován novýsystém. Systém Nového světového pořádku! Kamen hozený do sklabyl koronavirus, který rozbil fungování světa, jak jsme ho znalidosud. V současnosti již začínáme žít v novém světě, plnémnejrůznějších omezení. Omezování svobody se děje pod záminkouboje proti pandemii. A všichni to chápou a podvolují se, protožekaždodenní informace z médií vzbuzují strach. Lidé jsouustavičně kontrolováni a testování jako myši. A jako jedinázáchrana před všemi omezeními přichází vakcína. Vakcína jevnímána jako brána ke svobodě, ale je možné, že právě ona jenaopak branou k nesvobodě, jakou dosud lidstvo neznalo.

Zkusmetotiž trochu pouvažovat nad tím, jak by bylo možné donutit téměřcelé lidstvo k celoplošné vakcinaci? Jak by ho bylo možnédonutit, aby ji podstoupilo dobrovolně? Není současná epidemieněčím ideálním, co vyvolává strach před nákazou, a právěna základě strachu jsou lidé ochotni udělat to, co by za jinésituace nikdy neudělali? A není snad plánována vakcinace, jakádosud neměla na světě obdoby způsobem, jak dostat do krvepodstatné části světové populace látky, které by lidi dostalypod absolutní kontrolu?

Vkonspiračních kruzích se například uvažuje o redukci populacetím, že se po vakcinaci stane neplodná. Uvažuje se také o tom,že očkováním se do krve lidí aplikuje látka zasahující DNA,která změní naši osobnost a my se staneme snadno manipulovatelní.Teorií, co všechno se může skrývat za tak masivní vakcinací jesamozřejmě ještě více, přičemž cílem všech je nastoleníavizovaného, Nového světového pořádku.

Ponechávámna posouzení čtenáře, zda se tyto věci, nebo alespoň část znich může zakládat na pravdě. Každopádně však jde oskutečnosti maximálně znepokojivé.

Aleať už je to tak či onak, absolutně nikomu nelze přehlédnout, žev současnosti se ve světě děje něco, co nemá obdoby. Něcoabsolutně výjimečné! Dění na naší planetě vře dosudnevídaným způsobem, jako voda v hrnci. A zásadní otázkouzůstává, co způsobilo tento var? Co ho vyvolalo?

Kdose alespoň trochu zabývá věcmi duchovními ví, že současnádoba je považována za dobu transformace. Za dobu přechodu z nižšíúrovně vědomí na vyšší. Jde o dobu soudu, dávno předpovězenouproroky. Jde o očistu, po jejímž proběhnutí má být zahájennový věk duchovnějšího lidstva.

Vdnešní době má tedy skutečně přijít něco nového, ale ne vesmyslu Nového světového pořádku plánovaného temnem, ale vesmyslu nového, lepšího a duchovního lidstva. Na zemi má býtnastolena říše míru, avšak temnota se snaží zneužít kvasudnešní doby očisty na nastolení své temné říše Novéhosvětového pořádku.

To,co se v současnosti děje, je způsobeno každodenním a postupnýmzvyšováním tlaku Světla. A stupňující se tlak Božího Světlavyplavuje na povrch všechno temné, aby to bylo donuceno ukázatsvou pravou tvář. Aby lidé poznali, viděli, pochopili a navlastní kůži prožili, kam se je až možné dostat bezStvořitele. Kam se je až možné dostat, když se nerespektujíhodnoty Ducha, a když se uctívají pouze hodnoty nízké a čistěkonzumně materialistické.

Velmizjednodušeně vyjádřeno, to co dnes prožíváme je důsledkemnaší bezbožnosti! Je to důsledkem hodnot, které považujeme zanosné a prioritní! Je to nevyhnutelným ovocem našeho odvráceníse od Stvořitele a jeho Vůle, protože našim odvrácením se odSvětla jsme se dostali do područí temna. A temno má pro násnachystáno zotročení a ztrátu podstaty naší lidskosti.

Shora,ze Světla jsme byli přece jasně upozorněni na to, že v prvnířadě máme uctívat Stvořitele a nic jiného nesmíme stavět nadněj. Jen tímto způsobem se totiž můžeme stát pány nad věcmia můžeme je správně využívat. My jsme však nad Stvořitelepostavili hodně vlastních model a ty jsme uctívali. Napříkladmodlu peněz a zisku, modlu materiálního prospěchu a užívánísi, a mnohé jiné podobné modly.

Uctívánítěchto falešných božstev nás však zotročilo, protože místotoho, aby nám věci sloužily, jsme začali sloužit my jim. Místotoho, abychom uctívali jedině Pána, jeho Vůli a vše ostatníbylo pro nás až na druhém místě, místo toho jsme vyvýšili naoltář a klaněli jsme se různým věcem, modlám a bůžkům.

Zpánů nad věcmi a nad vším co existuje, kteří slouží jediněStvořiteli, jsme se stali otroky, sloužícími falešným modlám ahodnotám. A právě bezbřehé uctívání a vyzvedávání těchtofalešných hodnot přivedlo nás svět do stavu, ve kterém se dnesnachází. Do stavu, ve kterém nám hrozí absolutní zotročení.To, co bylo dosud skryto nyní vyplulo na povrch, a lidstvu seukazuje pravá tvář jeho falešné hodnotové orientace a jehoodvrácení od Stvořitele. V pochopení této skutečnosti je skrytápodstata všeho, co se dnes děje. A zároveň také poznání jedinémožnosti obratu k lepšímu. Všechna opatření proti pandemii jsouve skutečnosti jen věcmi druhořadými, které nás nemohouvysvobodit z varu dnešní doby. Naše záchrana spočívá jedině vobratu ke Stvořiteli a k jeho pravým hodnotám. K hodnotám lásky,spravedlnosti, cti, čistoty a lidskosti, postavenými nad všechnoostatní. Postaveným na první místo! Pokud toto nepochopíme aneuděláme, krize se bude neustále prohlubovat. A mnozí lidépravděpodobně přijdou ve varu dnešní doby o celé své bytí. Nejen o to pozemské, ale také o to duchovní! Zachrání se a obstojíjedině ti, kteří opět najdou Boha! Kteří opět najdou důvěruk Nejvyššímu!

Důvěrav Páně! Toto je rozhodující! Musí to však být důvěra pravá,která nespočívá jen v nějaké slovní proklamaci. Kteránespočívá jen v tom, že se hlásíme ke Stvořiteli a považujemese za věřící. Pravá důvěra v Páně spočívá v něčemjiném!

Pokudtotiž někomu důvěřujeme znamená to, že se na něj spoléháme.V případě Stvořitele to znamená, že se spoléháme na jehoVůli. A spoléháme se na ni tak, že o ni opřeme celé své bytí.Že celé své bytí, celé své myšlení a všechny své hodnotykteré uznáváme, postavíme na Vůli Nejvyššího. To znamená, žese tuto Vůli snažíme co nejlépe poznávat, a že se v souladu sní snažíme žít. Jen ten, kdo se snaží žít v souladu s VůliNejvyššího, má k němu skutečnou a pravou důvěru! Jen vlastnímživotem žita důvěra v Boha je tím, co je myšleno pod pojmem"důvěra v Páně"! Nic jiného za důvěru v Páně nelzepovažovat! Zde nepomohou žádné slovní proklamace, ani žádnébití se v prsa, pokud jsou reálný život, myšlení i hodnotyodvráceny od Vůle Nejvyššího. Jen žitá důvěra se počítá!Vše ostatní je nedostatečné! Je to nedostatečná důvěra vPáně! Je to jen sebeklam, vzdálený od Vůle Nejvyššího!

Abysi lidé dokázali vytvořit pravou důvěru v Páně, postavenou napoznání a naplňování jeho Vůle, bylo lidstvu vždy v každémobdobí jeho vývoje zprostředkováno toto poznání formou jimpochopitelnou. Nejdříve to bylo ve formě Mojžíšova Desatera,pak ve formě Ježíšova učení a v současnosti, pro lidi modernídoby bylo toto staré poznání očištěno od všech omylů auceleně shrnuto v Poselství Grálu. Ve všech těchto pramenech jemožné nalézt poznání Vůle Nejvyššího, abychom mohli podle nísprávně žít a svým žitím si vybudovat pravou důvěru v Páně,která jediná obstojí, a která jediná nás bude schopna podržetv tom, co nyní k nám všem přichází.

Neboťjedině tak, jako v důvěře v Páně kráčel kdysi Peter po moři,jedině tak, jako kdysi v důvěře v Páně prošel Mojžíš sežidovským národem červeným mořem suchou nohou, jedině v pravédůvěře v Páně bude moci projít člověk dobou soudu, kteránastává.

Jediněten, kdo se stane vlastníkem pravé důvěry ve Stvořitele, se můžestát skálou v burácející moři zmatků, strachu a obav znastávajících dní. Jedině pravá důvěra v Páně a z níplynoucí klid a mír ochrání člověka od burácení hněvu,agresivity, ustavičné kritiky a nadávání na všechno, co budekolem nás kypět a vřít jako voda v hrnci pod ustavičněstupňovaným tlakem Světla.

Klida mír Boží, pocházející z pravé důvěry v Páně, ať je snámi všemi v těchto těžkých časech!

http://vaznost-doby.bloger.cz/ve spolupráci s M.Š.

Autor: othon v 19:37 | | Komentáře

< Novější články | Starší články >